Jak slavný pražský beton neudržel svou vlastní rovnováhu

[Intro] Na břehu Vltavy včera zhasla jedna slavná brutalistní hvězda, (spadlo to!) pod mostem Barrandovským leží kusy betonu a hromada železa. [Verse 1] Na pravém předmostí stála ta velká socha pyšně, monumentální dílo, co stvořil Josef Klimeš. Teď leží v prachu a rozbitá jako uzrálá třešně, na cyklostezce pod mostem už ho neuvidíš. Z uliček Prahy to hlášení k nám dolétlo spěšně, v troskách se válí ten slavný kus, no tak si piš. [Pre-Chorus] Marie Foltýnová z galerie hlásí klidným hlasem zprávu: (Už to víme!) [Chorus] Zázrak je, že ta socha rovnováhu udržela, vždyť podle posudků už celá léta tiše zela. Kloknerův ústav na ten bídný stav už ukazoval, ten starý beton nakonec svůj dlouhý boj stornoval. [Instrumental] [Verse 2] Na druhé straně řeky ještě stojí Hroší lázně, ty mají štěstí, že se k zemi dosud nezřítily. Umělecká rada mluví o nehodě vcelku vlažně, i když se plány na výstavu trochu pozměnily. Podzimní akce bude, i když beton padnul rázně, jen restaurátoři své drahé kufry vyklidili. [Pre-Chorus] Marie Foltýnová z galerie hlásí klidným hlasem zprávu: (Už to víme!) [Chorus] Zázrak je, že ta socha rovnováhu udržela, vždyť podle posudků už celá léta tiše zela. Kloknerův ústav na ten bídný stav už ukazoval, ten starý beton nakonec svůj dlouhý boj stornoval. [Build] [Bridge] Chtěli jsme repliku, teď máme jenom hromadu suti, příroda vyřešila plány dřív, než přišel podzim. Ta divná gravitace člověka až k smíchu nutí, zbyly jen fotky, které do archivu s úctou hodím. [Chorus] Zázrak je, že ta socha rovnováhu udržela, vždyť podle posudků už celá léta tiše zela. Kloknerův ústav na ten bídný stav už ukazoval, ten starý beton nakonec svůj dlouhý boj stornoval. [Outro] Červ dobyvatel dobojoval svůj poslední těžký mač, (je konec!) tak nezbývá než pokrčit rameny a nezačít pláč. [Outro (Instrumental)]