Sarkastický pohled na úpravu emisních povolenek, kterou Andrej Babiš slaví jako úspěch, zatímco Martin Kupka ji kritizuje a trefuje se do vládního zmocněnce Filipa Turka.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Andrej Babiš slaví vládní vítězství,
Brusel prý teď pod tlakem už couvá zpět.
Komise však spřádá dál své poselství,
povolenky mají spasit celý svět.
Zpomalíme trochu, to je úspěch náš,
říká premiér a hrdě zvedá hlas.
V Bruselu jsi získal cennou gáži, máš
další papír, co nám všem ukrátí čas.
[Verse 2]
Martin Kupka tvrdí, že je to jen klam,
změny jsou prý jenom kosmetické dost.
Průmysl dál padá dolů, bůhvíkam,
opozice cítí velikánskou zlost.
Filip Turek, co měl povolenky zrušit,
selhal prý teď v boji na celé té čáře.
Nikdo z nich to nechtěl ani trochu tušit,
teď se všichni chlubí, jak mají čisté tváře.
[Breakdown]
[Bridge]
Danuše se raduje, jak jde všechno skvěle,
podnikatel doufá, že snad přežije.
Máme mírný pokrok, jsme však v těžkém těle,
koho tahle bruselská hra zabije?
Pravidla se změní, s deštěm přijde mráz,
napřed splňte plány, pak vám slevu dáme.
Zase jeden úspěch, co v něm vězí kaz,
tleskáme a při tom všem se proklínáme.
[Instrumental Break]
[Verse 3]
Andrej Babiš slaví, že prý zařídil
volnější a mírnější ten přísný pád.
Kupka se však zlostí, že nás ošidil,
takhle prý se nedá konkurence hrát.
Karel Havlíček chce ještě tvrdší řez,
zahraniční trh nám brzy uteče.
Unie se chlubí svými plány dnes,
nikdo z politiků chleba nepeče.
[Outro (Instrumental)]