Pády z koně jako krutý důkaz velké lásky

[Instrumental Build-up] [Instrumental Intro] [Verse 1] Václav Vydra na Slapech se v žáru lopotí, strouhá koním kopyta a triko upotí. Jana Boušková mu chtěla ve všem vyhovět, aby s ním mohla sdílet celý širý svět. Složila i zkoušky lodní, sportovala s ním, pak se z jejích drahých koníčků stal černý dým. Z lyží měla na koleni pěkně hnusný šrám, zlomená pak žebra léčil nemocniční chrám. [Pre-Chorus] Václav spěchal, nutil Janu dělat pokroky, teď to jeho milá cítí dlouhé, dlouhé roky. Chtěl z ní mít hned šampiona, přidal na plynu, místo rychlé chvály poslal ženu do stínu. [Chorus] "Za Janina zranění já sám prý můžu," Václav smutně přiznává a hladí kůži. Svatba byla z obavy ze strašné smrti, když tě těžké zvíře skoro k zemi zdrtí. [Post-Chorus] (Vašku, vem si mě!) znělo tichým pokojem, (Nechci umřít jako vdova!) křičí s postojem. Něžný nátlak zafungoval, po měsíci král odvedl ji k oltáři a šťastně se pak smál. [Drop] [Verse 2] Dneska už s ním nesportuje, zdraví chřadne dál, stále bolí staré rány, o které se bál. Jana nemůže to všechno doma udejchat, staré jizvy nenechají tělo pospíchat. Dva roky už na lyžování vůbec nebyli, stopy starých narkóz její sílu vypily. Na Toboganu však na jaře lidi potěšila, bystrá mysl v křehkém těle stále ještě žila. [Chorus] "Za Janina zranění já sám prý můžu," Václav smutně přiznává a hladí kůži. Svatba byla z obavy ze strašné smrti, když tě těžké zvíře skoro k zemi zdrtí. [Bridge] Manžel loutkář kopyt koňských přiznává svůj hřích, že ji hnal až přes limity na těch kopcích zlých. Místo lyží teď se herci v hnoji radují, staré úrazy se časem krutě sčítají. [Chorus] "Za Janina zranění já sám prý můžu," Václav smutně přiznává a hladí kůži. Svatba byla z obavy ze strašné smrti, když tě těžké zvíře skoro k zemi zdrtí. [Outro] Pády z koně, sádry, kosti, to je důkaz lásky, nad Slaným se prohánějí herců staré vrásky. [Outro (Instrumental)]