[Intro]
(To byl jenom steak, lidi!)
[Spoken Word]
Obchodní schůzka ve dvanáct hodin, chápete to?
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Kamaráde, v Olomouci u steakhousu stojí stín,
Karlos Vémola tam řešil byznys s masem, žádný splín.
Monika Naomi kráčí, fotka letí do médií,
všichni řeší, s jakou dámou slavný zápasník teď žije.
On však tvrdí: „Byl to oběd, v pravé poledne a v klidu,
bylo nás tam celá skupina, tak nešiřte tu bídu.“
(Žádný hotel!)
Bulvár hnedka z jedné fotky velký román vyrobí,
Terminátor bije rány, tisk mu dává poroby.
[Verse 2]
Lela s dětmi odešla prý z domu už před půl rokem,
Karlos hlásí do světa to svým obvyklým krokem.
„Já jsem volný, já jsem sám, tak co je komu po tom teď,
i kdybych byl s dámou v noci, na všechno mám odpověď.“
Jenže lidé kroutí hlavou, pravda bývá vlnitá,
vlivná blondýnka na síti v tomhle lítá namotá.
OSSCAST hučí, mikrofony berou každé jeho slovo,
v Olomouci na obědě bylo horko, hotovo.
[Instrumental]
[Bridge]
Já bych vám to klidně přiznal, nemám důvod cokoli tajit!
Kdybych na tom hotelu byl, nebudu se tady hájit!
Ale já tam s dámou nebyl, byl to jenom rychlý steak,
celý tenhle slavný skandál je jen nafouknutý fake!
Lela žije jinde, já jsem zkrátka dravá ryba,
v tom, že jdu na dobrý oběd, přece není žádná chyba.
(Fakt ne!)
Svaly, peníze a sláva, v mém životě věčný shon,
Olomouc se rázem třese, když tam kráčí šampion.
[Verse 3]
Monika má tisíc lidí, co ji sledují a chválí,
každý pohled na ty dva teď bulvární svět strašně pálí.
Karlos čistí štít a říká, jak se věci přesně mají,
že ty drby o hotelu jenom hloupí lidé tkají.
Manželství je v troskách dávno, prsteny jsou studené,
srdce silných bojovníků bývají dost znavené.
Tak se v pravé poledne dál schází lidé u stolu,
zda šlo jenom o obchod, to ví jen oni pospolu.
[Outro (Instrumental)]