(Opatrně... klouže to)
[1. sloka]
Mraky jsou šedé, padá déšť,
dávej si pozor, kam dnes jdeš.
Na zemi led a velký chlad,
teploměr k nule chce se brát.
Mrznoucí kapky tvoří sklo,
aby to s námi nesmyklo.
Kroky jsou nejisté, chodník je past,
zima si vybírá studenou část.
[Refrén]
Klouže to, klouže, svět je jak sál,
balancuj v rytmu, co vítr nám vál.
Zahřej se čajem a nikam se nežeň,
venku je sychravo, vládne jen zeleň.
[2. sloka]
Zítra se mlha objeví,
krajina celá zšediví.
Teplota stoupne, bude pět,
slunce však neuvidí svět.
Drobounké mrholení zní,
šedivý závoj oponí.
Kroky jsou nejisté, chodník je past,
zima si vybírá studenou část.
[Refrén]
Klouže to, klouže, svět je jak sál,
balancuj v rytmu, co vítr nám vál.
Zahřej se čajem a nikam se nežeň,
venku je sychravo, vládne jen zeleň.
[3. sloka]
Neděle mraky roztrhá,
modravá barva zamihá.
V noci však mráz udeří zas,
vrátí se pravý zimní čas.
Přes den už bude jasný klid,
slunce nám dovolí volně žít.
Šedivé dny se pomalu krátí,
jiskřivý sníh se možná i vrátí.
Ale teď pozor na každý schod,
neriskuj žádný zbytečný bod.
[Refrén]
Klouže to, klouže, svět je jak sál,
balancuj v rytmu, co vítr nám vál.
Zahřej se čajem a nikam se nežeň,
venku je sychravo, vládne jen zeleň.
Opatrně...
Zítra už bude líp.
Slunce se vrátí.