Zákopy plné ohně a čisté stoly v Kongresu

[Instrumental Intro] [Hook] Z tureckých skladů letí ocelový balík, v klimatizovaných sálech sepisují varovný špalík! [Instrumental Build-up] [Verse 1] [Sarcastic] V Ankaře leží zboží za dvě stě padesát šest milionů, Ukrajina čeká v dešti pod náporem těžkých tónů. Deset milionů kousků malé staré munice, mělo padat shora přímo na zákopové pozice. Jenže Washington má v rukách schvalovací razítko, Human Rights Watch křičí rázně přes monitor na sítko. Tahle stará výzbroj z dob minulého století, podle pánů z kanceláří do rozpočtu nepatří. [Verse 2] Nicole Widdersheimová z hlavního města varuje, že ta stará technologie celou zemi otravuje. Třicet let to leží v bednách, pojistka prý selhává, po dopadu na polích pak tichá mina zůstává. Na papíře hezké věty, paragrafy bez chybky, civilisty ohrožují nevybuchlé ústřižky. V Kongresu se vedou debaty a zvedá se hlas, zatímco tam venku na východě dochází všem čas. [Breakdown] [Bridge] [Tense] Zákop kryje hlínu, běžný granát vyhloubí jen díru, aktivisté z mrakodrapu kážou světu o vesmíru. Z vrchu padá sprška střel, co vyčistí každý val, kdo však sedí u počítače, ten by zákaz podepsal. Morální dilema řeší úřednická elita, zatímco se v prachu fronty nová mapa počítá. Teorie u kafíčka voní jako čistý stůl, voják v blátě pro obranu potřebuje aspoň půl. [Drop] [Verse 3] [Bitter] Litva smlouvy zahodila, realita nemá filtr, kdo chce přežít krutý tlak, ten nepoměří každý milimetr. Kyjev kouká na debaty s hořkou pěstí v kapse, pod palbou se lidská práva vykládají v jiné praxi. Bazar plný starých bomb se na papíře zasekává, svět se hádá o standardy, fronta zprávy neuznává. Voják v krytu zvedá hlaveň, hledí vstříc té šlamastyce, kde má místo velkých řečí pomoct prostá munice. [Outro (Instrumental)]