Smrt aristokratů (a co na to AI?)

[Instrumental Build-up] [Verse 1] Bývali to páni, co měli svůj klid, tkalci, co uměli na úrovni žít. Seděli doma, jen svůj vlastní stav, četli si noviny a zvládali dav. Svaté pondělí světili v hospodě, všechno to bývalo v naprosté pohodě. Šlechta, co makala pouze svýma rukama, nikdo z nich netušil, že čeká je tma. [Pre-Chorus] Jenže pak zasyčel parní stroj, a začal ten nerovný, prohraný boj. [Chorus] Dějiny se točí jak zblázněný kruh, dneska jsi mistr a zítra jen vzduch (a dluh). Tkalci a grafici, jeden a ten samý osud, stroj bere všechno, co měl jsi doteď a dosud. Už není cesty, jak vrátit se zpět, křemík a pára teď řídí náš svět. [Post-Chorus] Cvak, cvak, bum – a výplata nikde. Cvak, cvak, bum – už to po nás jde. [Verse 2] Ceny šly dolů a peníze s nima, najednou v chalupách bývala zima. Nechtěli do fabriky, k pásu a stroji, hrdě tam zůstali v tom vlastním hnoji. Pan David Ricardo, ekonom v balíku, nejdřív to chválil, pak propadl panice a vzlyku. Že pokrok je fajn, ale ne pro ty lidi, co najednou na dně bídu jen vidí. [Pre-Chorus] Protože zasyčel parní stroj, a začal ten nerovný, prohraný boj. [Chorus] Dějiny se točí jak zblázněný kruh, dneska jsi mistr a zítra jen vzduch (a dluh). Tkalci a grafici, jeden a ten samý osud, stroj bere všechno, co měl jsi doteď a dosud. Už není cesty, jak vrátit se zpět, křemík a pára teď řídí náš svět. [Verse 3] Dneska se říká, že vzniknou nová místa, ekonom u stolu je si tím dočista jistý. Jenže než se to srovná a trh se zas chytne, tvoje generace hlady tu bídně zhebneme (nebo si zvykne). Co dělal člověk, to zvládne teď kód, z umělců zbyl jenom chybový mód. Generujeme sny za pár haléřů, místo mistrů máme bandu digitálních šmelinářů. [Bridge] Není to sci-fi, to se děje teď, narážíš hlavou do jedničkama psanou zeď. Tkalcovský stav nebo neuronová síť, v pasti je každý, tak se do ní chyť! [Chorus] Dějiny se točí jak zblázněný kruh, dneska jsi mistr a zítra jen vzduch (a dluh). Tkalci a grafici, jeden a ten samý osud, stroj bere všechno, co měl jsi doteď a dosud. Už není cesty, jak vrátit se zpět, křemík a pára teď řídí náš svět. [Outro] Tak napiš prompt... A běž žebrat.