Co si nevyhádáš, to nemáš

[Instrumental Build-up] [Intro] Svět není fér hřiště, kde ti tleskaj za snahu, pokud chceš přežít, musíš najít odvahu. Žádný dárky, žádný sliby, jenom tvrdá zem, poslouchej dobře, o čem tady budem rapovat, o čem. [Verse 1] Zapomeň na karmu, ta ti faktury nezaplatí, když přijde krize, iluze se rychle ztratí. Václav Novák ví, jak chutná studená ocel, když firma hoří a ty musíš projít skrz ten kotel. Dejčmar k tomu přidá ten svůj analytický chlad, svět se neptá, jestli máš žízeň nebo hlad. Není to o štěstí, není to o tom, kdo je milý, je to o tom, kdo má nervy a kdo má víc síly. Čekáš na spravedlnost jak na vlak, co nejede, ale vítěz je ten, kdo tu hru vést dovede. Nefňukej, že ti něco právem náleží, na tvých zásluhách tady nikomu nezáleží. [Pre-Chorus] Ceník není napsaný na zdi vytesaný, je to jen návrh pro ty, co jsou podělaný. Zvedni hlavu, podívej se pravdě do očí, svět se točí jen tak, jak si ho kdo natočí. [Chorus] Protože v životě nemáme, co si zasloužíme, máme jen to, co si u stolu domluvíme. Spravedlnost je mýtus, ta ti ruku nepodá, vyhrává ten, kdo svou kůži lacino neprodá. Co si neuhádáš, to ti nikdo nedá, úspěch si sedá jen na toho, kdo ho hledá. (Co si domluvíme) [Post-Chorus] Deal, tlak, podpis, stisk, nechtěj potlesk, chtěj zisk. Slova jsou zbraně, ticho je štít, musíš si vzít to, co chceš mít. [Verse 2] Sedíš v koutě tiše a čekáš na uznání, ale trh nezná soucit ani slitování. Když neumíš říct ne, tak jsi jenom potrava, tvoje dobré srdce je pro byznys otrava. Musíš znát svou cenu a nebát se ji říct, jinak z toho koláče nebudeš mít nic. Psychologie moci, to je ta pravá škola, nenechat se zašlápnout, nebýt za vola. Každá debata je malá válka o zdroje, musíš mít strategii pro tyhle souboje. Jestli si myslíš, že stačí jen tvrdě dřít, tak se připrav na to, že budeš s málem žít. [Pre-Chorus] Ceník není napsaný na zdi vytesaný, je to jen návrh pro ty, co jsou podělaný. Zvedni hlavu, podívej se pravdě do očí, svět se točí jen tak, jak si ho kdo natočí. [Chorus] Protože v životě nemáme, co si zasloužíme, máme jen to, co si u stolu domluvíme. Spravedlnost je mýtus, ta ti ruku nepodá, vyhrává ten, kdo svou kůži lacino neprodá. Co si neuhádáš, to ti nikdo nedá, úspěch si sedá jen na toho, kdo ho hledá. (Co si domluvíme) [Verse 3] Dva Václavové ti dávají lekci zdarma, že nejlepší pojistka je vlastní ruka, ne dharma. Je to absurdní, jak lidi věří na pohádky, že když budou hodní, otevřou se jim vrátky. Ale realita kope, ta nenosí rukavičky, zhasne ti naděje jak sfouknutý svíčky. Pokud si nevyjednáš prostor pro svůj dech, zůstaneš ležet zapomenutý na zádech. Takže přestaň doufat a začni diktovat, svůj osud si musíš sám naprogramovat. [Bridge] Není to cynismus, je to jen čistá fyzika, pokud jsi měkký, tak se tě výhra netýká. Rozhodni se teď, na které straně chceš stát, jestli chceš prosit, nebo karty rozdávat. Zasloužit si? To je slovo pro snílky. Domluvit si? To je cesta pro střelky. [Chorus] Protože v životě nemáme, co si zasloužíme, máme jen to, co si u stolu domluvíme. Spravedlnost je mýtus, ta ti ruku nepodá, vyhrává ten, kdo svou kůži lacino neprodá. Co si neuhádáš, to ti nikdo nedá, úspěch si sedá jen na toho, kdo ho hledá. (Co si domluvíme) [Outro] Tak si to pamatuj, až půjdeš zítra ven, že tvůj život je jen to, co ukecáš ten den. Co si domluvíš. To máš. Tečka.