Podpis krví na smlouvě

[Hook] Jeden podpis může změnit svět, ale zrada bolí víc než jed. Když ti nejbližší míří na záda, začíná ta nejtemnější záhada. [Instrumental Build-up] [Intro] Praha, devadesátá léta. Divoký východ, kde se sny mísí s betonem a krví. Někdo staví domy, někdo staví popraviště. A Radim Passer netušil, že stojí přímo pod gilotinou. [Verse 1] Byla to doba, kdy se rodili králové, z panelů a skla rostly sny tak nové. Radim Passer stavěl své město v městě, krácel po té nejvíc strmé cestě. Úspěch však přitahuje stíny jako lampa můry, v kancelářích tiše šustí plány shůry. Kdo se tváří jako přítel u oběda, tomu se v kapse často dýka hledá. Důvěra je měna, co nejrychleji padá, když se v tichosti chystá velká zrada. [Pre-Chorus] Podání ruky už nic neznamená, na stole leží karta bezejmenná. Vzduch ztěžknul strachem a chladem, kdo se stane lovcem a kdo hadem? [Chorus] Společníci objednali černou noc, chtěli ukrást firmu a získat moc. Cena za život byla psaná na papíře, jako když hodíš kus masa dravé zvěři. Chtěli ho vymazat z mapy i ze světa, ale osud má plány, co nikdo nespočítá. Zrada bolí, ale pravda se neutopí, i když po ní zbydou jen krvavé stopy. [Post-Chorus] (Zrada, zrada) Chtěli všechno mít. (Vražda, vražda) Chtěli ho nechat jít. Ale on zůstal stát. [Verse 2] Seděli spolu, pili kávu, dělali plány, zatímco vzadu už se brousily hrany. Nestačilo jim mít jen půlku koláče, chtěli slyšet na pohřbu tiché pláče. Najali lidi, co nemají svědomí, aby ten příběh skončil v bezvědomí. Ukradli firmu, přepsali akcie, doufali, že to nikdo nepřežije. Jak chladné srdce musí člověk mít, aby svého parťáka nechal popravit? [Pre-Chorus] Podání ruky už nic neznamená, na stole leží karta bezejmenná. Vzduch ztěžknul strachem a chladem, kdo se stane lovcem a kdo hadem? [Chorus] Společníci objednali černou noc, chtěli ukrást firmu a získat moc. Cena za život byla psaná na papíře, jako když hodíš kus masa dravé zvěři. Chtěli ho vymazat z mapy i ze světa, ale osud má plány, co nikdo nespočítá. Zrada bolí, ale pravda se neutopí, i když po ní zbydou jen krvavé stopy. [Verse 3] Všechno se zdálo být ztracené v temnotě, když stojíš sám proti přesile a samotě. Ale něco tam nahoře drželo stráž, nevyšla jim ta jejich krutá blamáž. Radim to přežil, ač přišel o klid, našel v sobě sílu, pro co má žít. Nejsou to peníze, co člověka spasí, když unikne smrti a prohrábne si vlasy. Boží mlýny melou, sice pomalu, ale drtí jistě tu lidskou nestvůru. [Bridge] Kolik stojí lidský život v ceníku? Pro někoho méně než auto na chodníku. Ale spravedlnost není slepá navěky, i když se někdy schová do hluboké řeky. Oni mají strach, on má čistý štít, to je ten poklad, co nedá se vzít. [Chorus] Společníci objednali černou noc, chtěli ukrást firmu a získat moc. Cena za život byla psaná na papíře, jako když hodíš kus masa dravé zvěři. Chtěli ho vymazat z mapy i ze světa, ale osud má plány, co nikdo nespočítá. Zrada bolí, ale pravda se neutopí, i když po ní zbydou jen krvavé stopy. [Outro] Dneska ty budovy září do noci, jako majáky tiché pomoci. Zločin se nestal dokonalým činem, zůstal jen stínem, co zmizel s dýmem. Přežil. (A odpustil?) To ví jen on.