Střepy v soukolí

[Instrumental Build-up] [Intro] Slyšíš ten hluk? To není město. To je zvuk praskání. Tvého vlastního soustředění. [Verse 1] Každé ráno budík zvoní do tmy v nás, hledáme důvod, proč zastavit ten čas. Svět je jak stroj, co mele maso a sny, a my v něm bloudíme celé týdny a dny. Ten systém je navržený, aby tě drtil, každý kousek naděje v zárodku hned škrtil. Cítíš se slabý, že nestíháš ten běh, ale ten závod ti jenom krade dech. [Pre-Chorus] Není to chyba v tobě, věř mi, to jenom peklo stojí za dveřmi. [Chorus] Jak najít význam v tomhle chaosu dní, když systém chce, ať jsi ten poslední. Rozbít tě na kusy, vzít ti tvůj klid, a přitom se tvářit, že takhle máš žít. Jsme jenom střepy v obřím soukolí (soukolí), a nikdo se neptá, jestli to bolí. [Post-Chorus] Bolí to. Bolí to. Tak dýchej. [Verse 2] Algoritmus krmí tvoje noční stíny, prodává ti strach a pocity viny. Sleduješ životy, co nejsou vůbec pravé, a tvoje myšlenky jsou těžké a dravé. Chtějí nás rozdělit na malé tábory, abychom neviděli ty pravé potvory. Bojíš se pohnout, abys neudělal chybu, jako když na suchu sleduješ rybu. [Pre-Chorus] Není to chyba v tobě, věř mi, to jenom peklo stojí za dveřmi. [Chorus] Jak najít význam v tomhle chaosu dní, když systém chce, ať jsi ten poslední. Rozbít tě na kusy, vzít ti tvůj klid, a přitom se tvářit, že takhle máš žít. Jsme jenom střepy v obřím soukolí (soukolí), a nikdo se neptá, jestli to bolí. [Verse 3] Největší vtip je v té iluzi volby, když prázdné regály střídají honby. Říkají, že jsi jen produkt své píle, ale cíl posunou v poslední míli. Josh o tom mluví a trefuje střed, že tenhle svět je jen otrávený med. Je to absurdní divadlo pro slepé, kde srdce pod tlakem už skoro neklepe. [Bridge] Možná je vzpoura jen v tom, že se zastavíš, že tenhle šílený kolotoč opravíš. Ne tím, že zrychlíš, ale že vypneš proud, a necháš ty myšlenky prostě jen plout. Nenech se zlomit, i když tě lámou, jsi víc než jen daty, co vzduchem klamou. [Chorus] Jak najít význam v tomhle chaosu dní, když systém chce, ať jsi ten poslední. Rozbít tě na kusy, vzít ti tvůj klid, a přitom se tvářit, že takhle máš žít. Jsme jenom střepy v obřím soukolí (soukolí), a nikdo se neptá, jestli to bolí. [Outro] Střepy v soukolí. Ale i střep může zaseknout stroj. Najdi svůj klid. To je ten boj. Jen dýchej...