Skladba analyzuje bizarní svět hnutí Sovereign Citizens, jejich víru v magická právní slova, rozlišení mezi živým člověkem a fiktivní firmou a tragikomické střety s realitou při silničních kontrolách a soudech.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
(Zvuk stahování okénka, nervózní atmosféra)
(Hlasitý, sebevědomý hlas)
"Pane, já s vámi neuzavírám žádný kontrakt.
Já pouze cestuji. Tohle není řízení.
Já nejsem osoba, kterou hledáte."
[Verse 1]
Modrá světla v zrcátku, on jen mírně brzdí,
předpisy a zákony, těmi on jen zhrdá.
Okénko jen na škvíru, to je jeho štít,
myslí si, že systémem nenechá se vzít.
Policista přichází, chce vidět doklady,
on však spustí přednášku plnou záhady.
"Já tu auto neřídím, já jen cestuji,
vaše právo námořní tady vetuji."
[Pre-Chorus]
Hledají skulinu, kde žádná není,
čekají na zázračné vysvobození.
Slova jsou kouzla, co realitu zlomí,
nebo si to aspoň ve své hlavě domní.
[Chorus]
Já nejsem osoba, já jsem živý člověk,
to jméno na papíře, to je mrtvý vrak.
Neplatí zákony pro tenhleten věk,
zlaté třásně na vlajce, to je jasný znak.
Já nepodléhám soudu, ani státu ne,
jsem suverénní občan, co řekne jen ne.
(Co řekne jen ne)
[Post-Chorus]
Slaměný panák!
To nejsem já.
Velkými písmeny!
Firma prohraná.
[Verse 2]
Stojí pyšně před soudem, soudce jenom zírá,
víru v lidský rozumný úsudek mu sbírá.
Jméno velkým písmem je pouhá firma jen,
on je z masa a kostí, z toho byl stvořen.
Magická slůvka z webu, co si zakoupil,
myslí, že by systémem on tak potupil.
"Nepřistoupím na kontrakt, co mi nabízíte,
v obchodním rejstříku mě nikde neuzříte."
[Pre-Chorus]
Hledají skulinu, kde žádná není,
čekají na zázračné vysvobození.
Slova jsou kouzla, co realitu zlomí,
nebo si to aspoň ve své hlavě domní.
[Chorus]
Já nejsem osoba, já jsem živý člověk,
to jméno na papíře, to je mrtvý vrak.
Neplatí zákony pro tenhleten věk,
zlaté třásně na vlajce, to je jasný znak.
Já nepodléhám soudu, ani státu ne,
jsem suverénní občan, co řekne jen ne.
(Co řekne jen ne)
[Verse 3]
Gurové na internetu rady prodají,
zoufalí lidé jim za to peníze dají.
Místo svobody čeká jenom exekuce,
nefunguje magie, pouta jsou na ruce.
Sklo se tříští o zem a iluze mizí,
realita zákona je jim náhle cizí.
Chtěli uniknout dluhům, teď jich mají víc,
zaklínadlo z fóra nezměnilo nic.
[Bridge]
Proč myslíš, že soud je loď na širém moři?
Proč tvoje logika v základech jen hoří?
Není to Harry Potter, je to občanský soud,
za slova o svobodě neschováš svůj blud.
Je to smutný příběh o lidech na dně,
co věří, že záchrana přijde tak snadně.
[Chorus]
Já nejsem osoba, já jsem živý člověk,
to jméno na papíře, to je mrtvý vrak.
Neplatí zákony pro tenhleten věk,
zlaté třásně na vlajce, to je jasný znak.
Já nepodléhám soudu, ani státu ne,
jsem suverénní občan, co řekne jen ne.
(Co řekne jen ne)
[Outro]
Nejsem korporát...
To je fiktivní entita...
Rozbili mi okýnko...
Ale já nedal souhlas...
(Ticho, zvuk policejní vysílačky)