Adam Kraus u soudu čelí obvinění ze znásilnění bývalé partnerky Nikol Enevové. Klíčovým důkazem je nahrávka, kterou herec označuje za zmanipulovanou montáž, zatímco expert potvrzuje střihy.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Ticho v síni, vzduch se chvěje,
každý čeká, co se děje.
Adam Kraus dnes v hlavní roli,
soudní drama, co dost bolí.
[Verse 1]
Na Praze dvě se řeší starý hřích,
v sále je dusno, nikde žádný smích.
Adam Kraus v obleku a s vážnou tváří,
reflektory bulváru na něj září.
Nikol Enevová, co s ním syna má,
tvrdí, že ji tehdy násilím brala tma.
Vinohradský sklep a divná noc,
kdy nad ní měl prý tu krutou moc.
Teď proti sobě stojí u bariéry,
dva bývalí milenci bez důvěry.
[Pre-Chorus]
Důkaz leží na stole a soudce čeká,
je to pravda, nebo jenom léčka?
[Chorus]
Je to jen montáž, paní soudkyně,
ta nahrávka lže dost podivně.
Slova jsou slepená, kontext mi uniká,
to není doznání, to je jen taktika (jen taktika).
Sestříhaný pás a křivé věty,
staví mi do cesty tyhle světy.
[Post-Chorus]
Střih sem, střih tam,
kdo se v tom má vyznat sám?
Střih sem, střih tam,
pravdu marně hledám.
[Verse 2]
V kavárně tenkrát prý nahrála ten hlas,
když chtěl se omluvit a zastavit čas.
Jenže dnes herec kroutí hlavou zprudka,
že je to celé jenom digitální loutka.
Prý dvacet let dělá s videem a zvukem,
pozná když někdo hýbe s každým hlukem.
Ta věta o tom, že byl kretén a násilník,
je podle něj jenom technický trik.
Znalec z ústavu kýve, že střih tam je,
ale co to znamená, to nikdo neví přesně.
[Pre-Chorus]
Důkaz leží na stole a soudce čeká,
je to pravda, nebo jenom léčka?
[Chorus]
Je to jen montáž, paní soudkyně,
ta nahrávka lže dost podivně.
Slova jsou slepená, kontext mi uniká,
to není doznání, to je jen taktika (jen taktika).
Sestříhaný pás a křivé věty,
staví mi do cesty tyhle světy.
[Verse 3]
Největší absurdita v soudní síni vládne,
když se řeší, zda ta věta vůbec padne.
Nikol prý krátila záznam jen pro soudy,
Adam v tom vidí ale podlé proudy.
Slepila prý slova z různých debat dohromady,
aby ho dostala do téhle ohrady.
Je to jak film, kde režisér chybí,
a scénář se mění, jak se komu líbí.
[Bridge]
Komu teď věřit, když technika vládne?
Je lidská paměť na dně, či chladne?
Je to jen šum, nebo svědomí hlas?
Rozsoudit tohle bude chtít čas.
[Chorus]
Je to jen montáž, paní soudkyně,
ta nahrávka lže dost podivně.
Slova jsou slepená, kontext mi uniká,
to není doznání, to je jen taktika (jen taktika).
Sestříhaný pás a křivé věty,
staví mi do cesty tyhle světy.
[Outro]
Pravda je možná někde pod tím šumem,
skrytá pod nánosem a cizím umem.
Soudce jen hledí a líčení běží,
co je fakt a co lež, pozná se stěží.
Střih.