Pád krále Řeporyjí až na úplné dno

[Instrumental Intro] [Spoken Intro] (Tak se podívejte...) Jednou jsi dole, jednou nahoře. A někdy jsi prostě jenom v ústavu. (Je to pryč, všechno pryč) [Verse 1] [Sarcastic] V Řeporyjích ticho, už neřve do světa, na brance visí zámek a smutná roleta. Ta slavná vila, co byla jeho hradem, teď propadla dluhům (a voní jen chladem). Exekutor přišel a nebral si servítky, nezbyly mu prachy ani na ty desítky. Král internetu, co myslel, že má moc, teď volá marně do tmy o pomoc. [Instrumental Break] [Verse 2] [Gritty] Odsunuli ho pryč, sanitka houkala, sousedka za záclonou se jenom koukala. Už neúřaduje, už nepíše statusy, místo toho polyká prášky a pokusy. Zdraví ho zradilo, nebo spíš ten styl, co léta poctivě v lihu utopil. Teď leží v ústavu, (je to smutnej pohled), ztratil ten svůj slavnej mediální rozhled. [Bridge] [Emotional] [Build Up] Dluhy se sečetly (a rostou dál), kde je ten frajer, co se všemu smál? Dům je v dražbě, rodina v šoku, to je ten výsledek divokýho roku. Nemá už klíče (nemá kam jít), zbyla jen realita, co nejde ošálit. Papírový království shořelo na prach, zbyl jenom smutek a exekuční strach. [Drop] [Verse 3] [Resigned] Tak končí příběh starosty z předměstí, co myslel, že má patent na všechno štěstí. Barák je fuč a hlava asi taky, už nepošle do Ruska ty svoje mraky. Zůstaly jen dluhy a prázdná peněženka, život je někdy fakt hnusná milenka. Zbylo jen lůžko v tom bílým pokoji, kde nikdo netleská (a nikdo se nebojí). [Outro (Instrumental)] [Fade Out]