Hanebné řešení, které otřáslo Kavčími horami

[Intro] [1. sloka] Nedělní poledne už nebude stejné (nebude stejné), na chodbách Kavčích hor je dusno a zřejmé. Patanáct let dřiny a pak přijde zlom, do týmu Otázek teď uhodil hrom. Hana Andělová si balí své věci, vedení rozhodlo, prý konec těm kecům. Petr Mrzena přišel s novinou v kapse, že v titulcích jméno už zítra nenajde se. [Refrén] "Hanebné řešení!" zní éterem zpráva (zlá zpráva), Václav se mračí a ruku jí dává. Prý bolševický duch se televizí plíží, zatímco integrita tiše se klíží. Není to rotace, je to jen čistka, mocenská hra, kde se hraje o místa. [2. sloka] Vedení špitá o rovném přístupu (rovném přístupu), že prý se bránili jednomu výstupu. Ten, jehož jméno se nevysloví (Tomio!), stojí za sporem, co redakci rozlomí. Michal Kubal mluví o antipatii, že osobní vkus brzdí demokracii. Ale Moravec cítí jen tlak a jen zmar, že nezávislost dostala tvrdý úder do tvář. [Refrén] "Hanebné řešení!" zní éterem zpráva (zlá zpráva), Václav se mračí a ruku jí dává. Prý bolševický duch se televizí plíží, zatímco integrita tiše se klíží. Není to rotace, je to jen čistka, mocenská hra, kde se hraje o místa. [3. sloka] Na závěr pořadu přišla ta tečka (poslední tečka), titulky běžely, spadla ta klečka. "Profesní integrita," řekl tam do ticha, pokud to necítíš, marná je pýcha. Pleskot to žehlí přes tiskové zprávy, ale ten pocit křivdy už nikdo nespraví. Otázky zůstanou, ale ta pachuť tu je, že někdo nahoře scénář nám diktuje. [Refrén] "Hanebné řešení!" zní éterem zpráva (zlá zpráva), Václav se mračí a ruku jí dává. Prý bolševický duch se televizí plíží, zatímco integrita tiše se klíží. Není to rotace, je to jen čistka, mocenská hra, kde se hraje o místa. [Outro] (Hanebné řešení...) (V bolševickém duchu...) (Otázky zůstanou... ale kdo odpoví?) [Outro]