Když píšťalka mlčí a kamera běží

[Intro] [1. sloka] V Uherském Hradišti, kde fotbal má svůj hlas, v kabině Slovácka se zastavil všem čas. Pan trenér netvořil jen taktický svůj plán, byl cizím soukromím až chorobně posedlán. Místo rad a pokynů, jak vyhrát těžký mač, stal se z něj v zákulisí tichý nahrávač. Tam, kde má být bezpečí a týmový duch, zůstal jen pochybný a zatuchlý vzduch. [Před-refrén] (Co se to stalo?) Místo aby vedl tým k vítězným metám, schoval si mobil k těm nejkřehčím cestám. Svěřenkyň nahota (to byl jeho cíl), zradil tu důvěru v ten nejhorší díl. [Refrén] Jenom podmínka za ty ukradené chvíle, česká spravedlnost zas minula se cíle. Žádné mříže, jenom papír a klid, jak se teď ty holky asi mají cítit? Výsměch do očí všem, co věřili hře, když morálka s právem se o dno opře. [2. sloka] Prý se hned doznal a lítost projevil, (projevil) tím si u soudu ten měkký verdikt objevil. Nahrával si sprchy, ten zvrhlý voyeur, teď je z něj ublížený, smutný amatér. Státní zástupce však kroutí hlavou jen, že tenhle rozsudek je jako špatný sen. Nízký a mírný, prý výchovný má být, ale špínu z důvěry tím nelze jen tak smýt. [Refrén] Jenom podmínka za ty ukradené chvíle, česká spravedlnost zas minula se cíle. Žádné mříže, jenom papír a klid, jak se teď ty holky asi mají cítit? Výsměch do očí všem, co věřili hře, když morálka s právem se o dno opře. [Refrén] Jenom podmínka za ty ukradené chvíle, česká spravedlnost zas minula se cíle. Žádné mříže, jenom papír a klid, jak se teď ty holky asi mají cítit? Výsměch do očí všem, co věřili hře, když morálka s právem se o dno opře. [Outro] (Jenom podmínka...) Zůstala pachuť a vypnutý proud. (Jenom podmínka...) A nikdo už neví, kam povede soud. [Outro]