Fraška o dědictví, které hledá pána

[Intro] [Intro] Jiří už dotočil svůj poslední filmový záběr, teď začíná úřední a nekonečný náber. [1. sloka] Bylo mu přesně osmdesát sedm let, když navždy opustil tenhle divný svět. (Sbohem) Ale místo klidu je tu velký otazník, kdo bude ten šťastný a jediný vlastník. [2. sloka] Notář teď listuje v papírech a hledá, jestli se tam nějaká přízeň někde zvedá. (Kde jsou?) Není jasné, komu ty klíče do ruky dát, jestli to bude příbuzný a nebo možná stát. [Refrén] Pozůstalost visí ve vzduchu jak dým, nikdo vlastně neví, co se stane s tím. (Co s tím bude?) Čeká se na zázrak nebo na razítko, je to jako v kině, jen chybí nám pítko. [Post-refrén] (Hledá se dědic) Nikdo se nehlásí. (Hledá se dědic) Kde jsou ty spásy? [3. sloka] Kamarádi smutní, ale život běží dál, každý by si kousek té slávy asi přál. (Každý chce) Jenže zákon mluví jasnou a tvrdou řečí, bez papíru v ruce tu nikdo nic neléčí. [Refrén] Pozůstalost visí ve vzduchu jak dým, nikdo vlastně neví, co se stane s tím. (Co s tím bude?) Čeká se na zázrak nebo na razítko, je to jako v kině, jen chybí nám pítko. [Outro] Pátrání pokračuje, konec je v nedohlednu, možná se to vyřeší až v příštím lednu. (Zatím nic, zatím nic) [Outro]