Když se luxusní sen hroutí k zemi a nikdo neví proč

[Intro] [1. sloka] Idylka končí a píše se únor dvacet šest, Alice kouká, jak život jí dává tvrdou pěst. Léta to piplala, ladila barvy pro děti, teď ale barák končí v téhleté prokletí. Bývalí majitelé lhali jí, jak se zdá, že tenhle dům pevnou půdu pod nohama má. [Před-refrén] Prasklina roste, půl čísla za týden, (No to si děláš srandu), ten sen je ukraden. [Refrén] Alice, utíkej, ten barák padá dolů, sbalte si kufry a zmizte rychle spolu. Statika křupala, zdi se teď kácí k zemi, luxusní bydlení mění se v ruiny němý. (Je to průšvih, velkej průšvih!) [2. sloka] Michal se dívá, jak omítka praská ve švech, na Insta točí, jak dochází jim tam dech. "Lásko, ten dům padá, musíme pryč," Na tenhle problém už nemají žádný klíč. Sedání stavby a pohyby v podloží, osud jim na bedra starosti naloží. [Před-refrén] V tomhle se bydlet už prostě fakt nedá, bezpečný přístav teď Bendová hledá. [Refrén] Alice, utíkej, ten barák padá dolů, sbalte si kufry a zmizte rychle spolu. Statika křupala, zdi se teď kácí k zemi, luxusní bydlení mění se v ruiny němý. (Je to průšvih, velkej průšvih!) [Bridge] Možná tak zmizet na Tenerife do tepla, než aby v Česku ta barabizna klekla. Experti kroutí jen nevěřícně hlavou, jak se ta investice stala tak dravou. [Refrén] Alice, utíkej, ten barák padá dolů, sbalte si kufry a zmizte rychle spolu. Statika křupala, zdi se teď kácí k zemi, luxusní bydlení mění se v ruiny němý. (Je to průšvih, velkej průšvih!) [Outro] (Padá to, padá to...) (Už ani cihlu...) [Outro]