[Intro]
[Intro]
Tak se podívejte...
Někdo si myslel, že může všechno.
Ale zákon? Ten měří všem stejně.
I když jsi Vítězslav Kůrka.
[1. sloka]
Vítězslav Kůrka, to jméno v novinách svítí,
myslel si bláhově, že štěstí do sítě chytí.
Zpěvák a herec, co měl kdysi velké plány,
teď se mu před nosem zavírají těžké brány.
(Zavírají brány)
[2. sloka]
Zneužil dívku, co jí bylo teprve čtrnáct let,
tahle zvrácená touha mu úplně změnila svět.
Zákon je v tomhle jasný a nezná slitování,
tady už nepomůže, chlapče, žádné lhaní.
(Žádné lhaní)
[Refrén]
Soud řekl jasné ne, odvolání padá,
spravedlnost totiž (totiž) nikdy neuvadá.
Trest je teď jistý a mříže v cele studí,
ze zlého snu se už těžko někdo vzbudí.
[3. sloka]
Vrchní soud v Praze to smetl rázně ze stolu,
teď půjdeš, milý hochu, hodně rychle dolů.
Obhájce kroutí hlavou, došly mu všechna slova,
tenhle proces už prostě nezačne znova.
(Nezačne znova)
[Refrén]
Soud řekl jasné ne, odvolání padá,
spravedlnost totiž (totiž) nikdy neuvadá.
Trest je teď jistý a mříže v cele studí,
ze zlého snu se už těžko někdo vzbudí.
[4. sloka]
Vězení volá a sbalit si kartáček musíš,
jak chutná hořká vina, to brzy naživo zkusíš.
Showbyznys mává a dává ti navždy sbohem,
skončil jsi v chladku, tam vzadu za rohem.
(Tam za rohem)
[Refrén]
Soud řekl jasné ne, odvolání padá,
spravedlnost totiž (totiž) nikdy neuvadá.
Trest je teď jistý a mříže v cele studí,
ze zlého snu se už těžko někdo vzbudí.
[Outro]
[Outro]