Těžká chřipka v prázdné vile, když manžel zmizel v dál

[Intro] [Intro] Vinohrady mlčí, smutek v oknech klíčí. [1. sloka] Královna dětí dneska korunu nemá, její tvář je bledá a nezvykle němá. Dáda Patrasová pod peřinou sténá, viróza útočí, je to scéna jak z filmu, co nemá jména. Teploměr stoupá a nálada klesá, čekala bys oporu, že ti ruku podá, že tě ponese lesa? Ale kdepak, realita je jiná, (krutě jiná) v chodbě jen asistentka faktury spíná. [Refrén] Dáda je v pasti, horečka tělem třese, Felix je v trapu, ten nic moc nesnese. (nesnese) Manželka trpí, on balí svůj saxofon, radši je na cestách, než by zvedal telefon. Ona má čaj a on má plesy, kde je ten slib, že v dobrém i zlém jsme si? (kde jsi?) [2. sloka] Felix Slováček, ten nestárnoucí lev, jak ucítí bacil, hned mu ztuhne krev. „Je plesová sezóna!“ křičí už od dveří, zmizel jak pára, kdo mu to uvěří? Jeden kšeft za druhým, Morava, Čechy, hlavně být daleko od té smutné střechy. Dáda je sama, jen vzpomínky a léky, a Felix rozdává úsměvy pro cizí vděky. [Refrén] Dáda je v pasti, horečka tělem třese, Felix je v trapu, ten nic moc nesnese. (nesnese) Manželka trpí, on balí svůj saxofon, radši je na cestách, než by zvedal telefon. Ona má čaj a on má plesy, kde je ten slib, že v dobrém i zlém jsme si? (kde jsi?) [Bridge] (Sám a sám) Asistentka běhá, řeší jen papíry, Felix zatím vymetá večírky a štace bez míry. Prý se to nehodí, aby on taky leh, tak radši zavelel k ústupu na břeh. Bolest v srdci a k tomu ta chřipka, život je někdy jen ironická šipka. [Refrén] Dáda je v pasti, horečka tělem třese, Felix je v trapu, ten nic moc nesnese. (nesnese) Manželka trpí, on balí svůj saxofon, radši je na cestách, než by zvedal telefon. Ona má čaj a on má plesy, kde je ten slib, že v dobrém i zlém jsme si? [Outro] Dáda leží v horečkách, Felix je v tahu. Tak vypadá láska na pražském prahu. (V trapu...)