Zasnoubená navěky, ale spí každý zvlášť

[Intro] [Intro] (Víte, láska je krásná věc...) (Ale spánek? Spánek je svatý!) [1. sloka] Už je to pět let, co jí prsten ruku zdobí, Michal Topol čeká, v jaké barvě budou róby. Alice Bendová však nikam nespěchá, (nespěchá) svatební přípravy zatím klidně zanechá. Romantika prý neuteče, papír počká v koutě, hlavně že se mají rádi v téhle divné poutě. [2. sloka] Místo cesty k oltáři a házení kyticí, mají doma systém, co zní trochu syčící. Není to hádka, není to konec světa, jen zazněla ta slavná, pragmatická věta. Každý má své království a vlastní peřinu, rozdělili území na každou vteřinu. (Poslouchej ten plán) (Geniální plán) [Refrén] Oddělené ložnice, to je recept na štěstí, nikdo nikoho v noci loktem nepěstí. (Au!) Láska kvete dál, i přes tlustou stěnu, Michal má svůj klid a Alice svou scénu. Chodí k sobě na návštěvy jako za mlada, to je ta moderní, ložnicová nálada! [3. sloka] Na Tenerife slunce pálí do okenic, ani tam se nemění na tomhle vůbec nic. Alice si chválí ten svůj noční klid, že nemusí v noci ničí chrápání mít. (Pšššt) Když se jí zachce, tak jen zaklepe na dveře, a Michal ji tam s láskou, nebo spánkem, bere. [Refrén] Oddělené ložnice, to je recept na štěstí, nikdo nikoho v noci loktem nepěstí. (Yeah!) Láska kvete dál, i přes tlustou stěnu, Michal má svůj klid a Alice svou scénu. Chodí k sobě na návštěvy jako za mlada, to je ta moderní, ložnicová nálada! [4. sloka] Prý je líná svatbu chystat, to je ten důvod, proč se nekoná ten slavný svatební průvod. Nač se stresovat s dortem a hostinou, když může být šťastná se svou vlastní nevinou. Zásnuby trvají, pět let a jedeme dál, hlavně že se každý ve svém krásně vyspala. [Refrén] Oddělené ložnice, to je recept na štěstí, nikdo nikoho v noci loktem nepěstí. (Už ne!) Láska kvete dál, i přes tlustou stěnu, Michal má svůj klid a Alice svou scénu. Chodí k sobě na návštěvy jako za mlada, to je ta moderní, ložnicová nálada! [Outro] (Dobrou noc...) (Ve vlastním...)