Skladba zachycuje těžké pocity lidí, kteří čekají v bezpečí ciziny, zatímco jejich domov ničí válka. Text reflektuje nejistotu návratu, ztrátu domova, ale i nezlomnou naději a nutnost přemýšlet (dumat) nad tím, jak žít dál, až zbraně utichnou.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Za oknem vládne klid a ticho cizího města,
před námi leží dlouhá a nejasná cesta.
V kapse nás tíží klíče od dveří, co už možná nejsou,
vzpomínky na starý život se vzduchem tiše nesou.
Sledujeme zprávy a hledáme známá místa (hledáme je),
žádná budoucnost teď není vůbec jistá.
Telefon v ruce svítí do dlouhé tmavé noci,
čekáme na zázrak, co není v naší moci.
[Chorus]
Než doma skončí válka a prach sedne na zem,
musíme v sobě najít sílu a projít tím mrazem.
Dumaj, jak tam budeš žít, až ticho zavládne (až ticho zavládne),
jestli ta naděje v nás nakonec nechladne.
Svět se nám točí, ale domov stojí v plamenech,
myšlenky bloudí po těch rozbořených kamenech.
[Verse 2]
Vidíme záběry, kde padají stěny škol a domů,
ptáme se každý den, proč došlo zrovna k tomu.
Není to jenom obraz, je to osud našich bratří (našich bratří),
ta bolest k tomu všemu bohužel teď patří.
Možná tam nezbyl stůl, kde jsme se spolu smáli,
jen černé ruiny, co v dálce tiše pálí.
Ale ta půda pod nohama stále nese naše jméno,
i když je všechno kolem v mlze zahaleno.
[Chorus]
Než doma skončí válka a prach sedne na zem,
musíme v sobě najít sílu a projít tím mrazem.
Dumaj, jak tam budeš žít, až ticho zavládne (až ticho zavládne),
jestli ta naděje v nás nakonec nechladne.
Svět se nám točí, ale domov stojí v plamenech,
myšlenky bloudí po těch rozbořených kamenech.
[Bridge]
[Build Up]
Čas plyne pomalu, jak voda v kalné řece,
jednou se potkáme na konci téhle vleče.
Srdce je rozpolcené na dva cizí kusy (na dva kusy),
jeden je v bezpečí, ten druhý trpět musí.
Ale my vrátíme se tam, kde kořeny máme,
znova ty zbořené zdi vlastní rukou dáme.
[Chorus]
Než doma skončí válka a prach sedne na zem,
musíme v sobě najít sílu a projít tím mrazem.
Dumaj, jak tam budeš žít, až ticho zavládne (až ticho zavládne),
jestli ta naděje v nás nakonec nechladne.
Svět se nám točí, ale domov stojí v plamenech,
myšlenky bloudí po těch rozbořených kamenech.
[Outro]
Dumaj, jak budeš žít...
(Než skončí válka)
Až se vrátíme domů.
[Outro (Instrumental)]