Když se nenávist stane měnou a zábavou davu

[Instrumental Intro] [Verse 1] Schovaní v bezpečí (v bezpečí pokojů), kde nikdo nevidí tvář, prsty na klávesách, co pálí jako zář. Slova jsou náboje, co letí prostorem, zranit je snadné, když jsi jen divákem (jen divákem). Hledáme oběti pro dnešní večerní show, kde soucit umírá a rány se nehojí tmou. Jeden klik stačí, aby se strhla lavina, nikdo se neptá, čí je to vlastně vina. [Verse 2] Není to jen vztek (není to jen zlost), je to obchodní plán, čím větší extrém, tím víc jsi sledován. Kliknutí cinkají, účty se plní strachem, lidská důstojnost se stává pouhým prachem (jen prachem). Algoritmus ví, co nás udrží ve střehu, krmí nás dramatem v nekonečném běhu. Agrese prodává, to je ten nový trend, zničit něčí život a čekat na happy end. [Instrumental Break] [Bridge] Je to jen zábava? (Ptají se všichni) Nebo už realita, co nás drtí? Sledujeme pád v přímém přenosu, tleskáme bolesti, jíme u toho z plastu. Hranice zmizela mezi hrou a životem, stali jsme se soudci (soudci) za ostnatým drátem. Kdo bude další? Na koho ukáže prst? V digitálním koloseu zbyla jen hrst. [Verse 3] Až zhasne monitor (až bude úplné ticho), co potom zůstane? Jen jizvy na duši, co nikdo nesmaže (nesmaže). Byli jsme u toho, když se zlo rodilo, a naše svědomí se v síti ztratilo. Tohle není hra, kde máš další život k dobru, tady se platí krví za každou zlou modlu. Síť, co měla spojit, nás trhá na kusy, nenávist je byznys a my jsme jen pokusy. [Outro (Instrumental)]