Cover art: Když pod klenbou ticha zhasne poslední svíce

Když pod klenbou ticha zhasne poslední svíce

2026-02-16 · Hudba · 3:39

Emotivní zpověď člověka, který v dětství zažil zneužívání knězem, ztratil víru i sebe sama, ale po letech bolesti našel sílu promluvit a uzdravit svou duši.

Pustit v playeruArchiv dneHudba

Lyrics

[Instrumental Intro] [Soft Piano] [Melancholic] [Verse 1] Byl jsem jen malý kluk s duší dokořán, věřil jsem v dobro, co chrání nás od bran. V kostelní lavici studený stín, nevěděl jsem tehdy, že do pasti tím. On měl být pastýř, co ovečky chrání, místo toho přišlo kruté nečekání. [Pre-Chorus] Zavřené dveře (a nikde žádný klíč), mé dětské sny jsou (nenávratně pryč). [Chorus] Ta bolest se vrývá hluboko pod kůži, jako trny co zůstanou na zvadlý růži. Věřil jsem v nebe, ale peklo mě spálilo, srdce se na střepy o dlažbu rozbilo. (O dlažbu rozbilo...) [Verse 2] Roky se vlekly jak ten nejtěžší kříž, chtěl jsem to vykřičet, ty mě neslyšíš. Nesl jsem vinu, co nebyla má, v zrcadle cizí tvář, co se jen ptá. Proč zrovna já musel v temnotě stát, když jsem se naučil jenom se bát. [Pre-Chorus] Tajemství tíží (jak kámen na dně řeky), zdálo se, že to (bude trvat věky). [Chorus] Ta bolest se vrývá hluboko pod kůži, jako trny co zůstanou na zvadlý růži. Věřil jsem v nebe, ale peklo mě spálilo, srdce se na střepy o dlažbu rozbilo. [Instrumental Break] [Cello Solo] [Emotional Build Up] [Bridge] Ale v popelu zkázy se jiskra zas rodí, cesta k uzdravení po špičkách chodí. Už nejsem ta oběť, co v koutě se krčí, prolomil jsem hráz a už nikdy nemlčím. (Už nikdy nemlčím...) [Chorus] I když se bolest vryla hluboko pod kůži, teď nová naděje v zahradě zakrouží. Přežil jsem peklo, co duši mi spálilo, abych ji slepil, co se kdysi rozbilo. [Outro] Našel jsem světlo... (Na konci tunelu) Už se nebojím tmy. [Fade Out] [End]

Další songy

PředchozíDalší