Křížek na papíře o váze lidského života

[Instrumental Intro] [Verse 1] Ve vysokých sálech teď padají těžká slova, otázka důstojnosti se otevírá znova. Není to jen o paragrafech v tlusté knize, je to o bolesti co mizí v mlžné vize. Senátoři váhají a hledají ten směr, zda dát lidem do rukou ten nejostřejší kver. Rozhodnutí o konci už nemá dělat stát, ale každý jeden z nás se musí v duchu ptát. [Chorus] Celý národ bude stát před těžkou volbou, zda ukončit bolest tou poslední prosbou. Referendum otevře ty zamčené brány, pro ty co už nechtějí počítat rány. (Počítat rány...) [Post-Chorus] Je to právo na odchod (nebo těžký hřích)? Když se vytrácí dech a mizí smích. [Verse 2] Není to o politice ale o tichém pláči, když dny jsou jen utrpení co tělo vláčí. Asistovaná pomoc jako poslední cesta, (cesta ven), když naděje dávno opustila všechna města. Lékaři a etici teď svádí velký boj, zda člověk smí sám odpojit ten svůj zdroj. Je to tenká hranice mezi péčí a smrtí, a svědomí nás všech to pomalu drtí. [Chorus] Celý národ bude stát před těžkou volbou, zda ukončit bolest tou poslední prosbou. Referendum otevře ty zamčené brány, pro ty co už nechtějí počítat rány. (Počítat rány...) [Verse 3] Jeden křížek na lístku a váha na miskách, rozhodnout za druhé v těch nejtěžších sázkách. Jestli máme právo sami zhasnout ten plamen, nebo musíme čekat až řekne se amen. Hlas lidu má promluvit do ticha nemocnic, zda soucit může znamenat i vůbec nic. Nebo jestli milosrdenství má tuhle tvář, když pro někoho zhasla už poslední zář. [Chorus] Celý národ bude stát před těžkou volbou, zda ukončit bolest tou poslední prosbou. Referendum otevře ty zamčené brány, pro ty co už nechtějí počítat rány. (Už žádné rány...) [Outro (Instrumental)]