Když zrcadlo ukáže víc než jen tvář a strach dostane jméno

[Instrumental Intro] [Dark Ambient Synth] [Slow Build] [Verse 1] Profesor Horáček otevírá těžké dveře, tam kde se lidská mysl s věčným stínem pere. Není to jen o tom, co vidíš v cizí tváři, je to ten moment, kdy tvoje vlastní světlo dozáří. Když druhý trpí, tvůj mozek to čte jako mapu, náhle se ocitáš v tom stejném chladném trapu. Zrcadlení neurony spojí nás v jeden kruh (v jeden kruh), najednou cítíš, jak mrazivý je kolem vzduch. [Chorus] [Emotional] [Powerful] To je ten problém zrcadlení, co v hlavě zní, vidíme konec u jiných a to nás navždy změní. Strach ze smrti není jenom prázdná nota, je to ta krutá, odvrácená strana života. Když hledíš do očí, co pomalu se zavírají, tvoje vlastní obavy se v tom odrazu sčítají (sčítají). [Verse 2] Mozek nám maluje scénáře, co přijdou zítra, evoluce vložila úzkost hluboko do nitra. Když vidím bolest, cítím ji taky v kosti, jsme jenom vězni své vlastní budoucnosti. Horáček mapuje, kde se ten děs vlastně bere, proč každá ztráta i do našeho těla dere. Říká, že uniknout před sebou samým nejde (nejde to), každá ta vteřina nakonec stejně přejde. [Chorus] To je ten problém zrcadlení, co v hlavě zní, vidíme konec u jiných a to nás navždy změní. Strach ze smrti není jenom prázdná nota, je to ta krutá, odvrácená strana života. Když hledíš do očí, co pomalu se zavírají, tvoje vlastní obavy se v tom odrazu sčítají (sčítají). [Instrumental Break] [Melancholic Violin Solo] [Deep Bass] [Verse 3] Tak stojíme před sklem a hledáme jasnou odpověď, zda je to jen chemie, nebo duše tichá zpověď. Původ té paniky leží zakódovaný v nás, zrcadlo praská, když vyprší vyměřený čas. Profesor zkoumá ty stíny, co dlouho vrháme (vrháme), před pravdou o konci se marně schováme. Je to daň za vědomí, že všechno jednou zmizí, ten pocit v zrcadle už dávno není cizí. [Chorus] [Epic Climax] To je ten problém zrcadlení, co v hlavě zní, vidíme konec u jiných a to nás navždy změní. Strach ze smrti není jenom prázdná nota, je to ta krutá, odvrácená strana života. Když hledíš do očí, co pomalu se zavírají, tvoje vlastní obavy se v tom odrazu sčítají. [Outro (Instrumental)] [Fade Out] [End]