Když člověk bere otěže počasí do svých rukou

[Instrumental Intro] [Build Up] [Verse 1] Teplota stoupá a ledy se lámou v půli, už nestačí jen doufat a mít dobrou vůli. Hledáme cesty tam, kde končí známá věda, když modrá obloha se mění na barvu šeda. Obří zrcadla teď chceme věšet do vesmíru, vrátit téhle zemi ztracenou klidnou míru. Inženýři kreslí plány na záchranu světa, zatímco nad námi visí ta osudná věta. [Verse 2] Lodě brázdí oceán a stříkají sůl k nebi, aby mraky zhoustly tam, kde to zrovna je třeba. (Je to třeba) Pumpujeme uhlík hluboko do skalních dómů, chceme vrátit rovnováhu do našich domů. Stavíme stromy, co nemají žádné listy, jen kov a turbíny, aby byl vzduch zase čistý. Měníme chemii a saháme na termostat, doufáme, že nebudeme muset sčítat ztrát. [Bridge] [Breakdown] Je to pýcha nebo nutnost, kdo nám odpoví? Když měníme toky řek a složení soukolí. (Kdo odpoví) Jeden krok vedle a spustíme dominový pád, příroda se nedá jen tak snadno ovládat. Opravujeme motor za plného chodu stroje, tohle jsou ty největší technologické boje. Sami sobě lékařem i pacientem v křeči, věříme, že technika nás nakonec vyléčí. [Verse 3] Už to není příběh z knih, co čteme před spaním, je to tvrdý beton a boj s globálním táním. Rozprostřít sítě a ochladit horkou hlavu, zastavit tu blížící se ničivou záplavu. (Zastavit ji) Země dostává nový plášť z lidského umu, uprostřed hluku strojů a digitálního šumu. Možná to vyjde a možná nás to zahubí, stojíme na okraji a hledíme do hlubiny. [Outro (Instrumental)] [Fade Out]