Ten den kdy obloha spadla a my přežili

[Instrumental Intro] [Verse 1] Na nebi se rozsvítil bod co tam neměl být, vteřina ticha než začal ten monstrózní svit. Deset kilometrů skály drtí zemskou kůru, všichni se modlí a hledí už jenom vzhůru. Není kam utéct když atmosféra hoří, celá města se v jediném mžiku boří. Šoková vlna trhá sklo i naše plíce, a smrt si bere svou daň v té největší pýše. [Chorus] A pak se den změnil v nekonečnou noc (nekonečnou noc), příroda ukázala svou brutální moc. Miliardy odešly v ohni a v prachu, my ostatní dýcháme v podzemním strachu. Slunce se skrylo a nevrátí se zpět, zůstal jen šedý a zmrzlý svět. [Instrumental Break] [Verse 2] Hořící déšť padá na střechy a pálí, oceány zvedly své stometrové valy. Obloha je šedá a popel dusí zem, zapomeň na léto a na to kým jsi byl sem. Fotosyntéza končí a rostliny vadnou, vládci planety najednou na kolena padnou. Mráz kreslí na stěny své ledové mapy, a hlad se plíží jako stín do každé chaty. [Chorus] A pak se den změnil v nekonečnou noc (nekonečnou noc), příroda ukázala svou brutální moc. Miliardy odešly v ohni a v prachu, my ostatní dýcháme v podzemním strachu. Slunce se skrylo a nevrátí se zpět, zůstal jen šedý a zmrzlý svět. [Verse 3] Ale hluboko v dolech kde teplo ještě sálá, tam lidská vůle pomalu a tiše vstala. Nejsme jak ještěři co neměli žádný plán, máme beton a ocel a bráníme svůj džbán. Pěstujeme houby na zbytcích starých časů (starých časů), konzervy drží při životě naši spásu. Možná jsme ztratili modrou oblohu nad hlavou, ale lidstvo to nevzdá s prohrou únavou. [Chorus] A pak se den změnil v nekonečnou noc (nekonečnou noc), příroda ukázala svou brutální moc. Miliardy odešly v ohni a v prachu, my ostatní dýcháme v podzemním strachu. Slunce se skrylo a nevrátí se zpět, zůstal jen šedý a zmrzlý svět. [Outro (Instrumental)]