Když si koupíš poslední výdech za sto padesát tisíc

[Instrumental Intro] [Verse 1] Není to nemocnice, žádný bílý plášť a chlad, jen stará maringotka, kde už přestalo se lhát. Na stole leží ceník, co ti vyrazí dech (vyrazí dech), všechno je spočítané na posledních schodech. Venku se stmívá a uvnitř hoří svíčka, někdo tu prodává klid pro tvá těžká víčka. Říkají tomu služba, prý moderní směr, ale v té boudě na kolech to chutná jako fér. [Chorus] Sto padesát tisíc za lístek do ticha (do ticha), když tvoje srdce už jen ztěžka dýchá. Je to šťastná smrt, nebo jen drahý špás? Koupit si konec, když vypršel ti čas. Sto padesát tisíc na dřevo, na ruku, za jeden moment bez hluku a bez zvuku. [Verse 2] Otázka visí ve vzduchu jak těžký dým, je to fakt svoboda, nebo jenom stín? Dobrovolná cesta, tak to aspoň tvrdí, ale ten byznys se smrtí tady trochu smrdí. Bilance života se scvrkla na pár vět, za cenu ojetého auta opustit tenhle svět. V té malé maringotce se zastavil proud, a ty se ptáš, jestli máš právo se zout. [Chorus] Sto padesát tisíc za lístek do ticha (do ticha), když tvoje srdce už jen ztěžka dýchá. Je to šťastná smrt, nebo jen drahý špás? Koupit si konec, když vypršel ti čas. Sto padesát tisíc na dřevo, na ruku, za jeden moment bez hluku a bez zvuku. [Instrumental Break] [Verse 3] Možná je to luxus, co si nekoupí každý, odejít po svém, než přijdou deště a vraždy. Nikdo tu nepláče, jen se podepíše šek, tohle je realita, žádný středověk. Vrzající podlaha a pohled do stropu, za svoje peníze se vyhneš příkopu. Šťastná a dobrovolná, tak zní ten slogan, ale kdo z nás je na to vážně připraven? [Chorus] Sto padesát tisíc za lístek do ticha (do ticha), když tvoje srdce už jen ztěžka dýchá. Je to šťastná smrt, nebo jen drahý špás? Koupit si konec, když vypršel ti čas. Sto padesát tisíc na dřevo, na ruku, za jeden moment bez hluku a bez zvuku. [Outro (Instrumental)]