Jako večeře v pekle, kde obsluha neztrácí úsměv

[Hook] Na jednom bloku teď padají bomby a doutnají staleté domy, na druhém zní hlasitá hudba a my tady u baru stojíme jako stromy. [Build Up] [Intro] Tohle je zpráva z místa, kde té hrůzy je vážně už příliš a dost, válka je tady tvůj soused a u stolu platí jak naprosto běžný host. [Verse 1] Jakub Jajcay je důstojník v záloze, v armádě na Slovensku on už byl, studuje na pražské Karlově univerzitě a v Bejrútu se nám tu skryl. Popisuje nám tu lokální zkázu a vysvětluje nám to dost jasně, kolem nás tvoří se ze strachu absurdní a ty nejkrvavější básně. Zatímco Izrael na město padající hromady těžkých výbušnin hází, lidé se nebojí a naprosto v klidu na další večerní koncert se schází. Fungují hospody, nikdo z těch cizinců necítí zbytečný a tichý strach, sklenička cinkne a na zem se usadí čerstvý ten rozbitý betonový prach. [Chorus] Tady v Bejrútu rakety lítají hned vedle tvojí nalité sklenice, nepanikaříme, i když se zrovna teď hroutí celá ta sousední ulice! (Prásk!) Hospody fungují, hudba dál do noci zvesela a hrozně drsně zní, tohle je podoba těch našich posledních šílených bejrútských dní. [Instrumental Break] [Verse 2] Proč bys jel na letiště, když barman ti do skla teď pomalu nalévá gin? Z okna si vyfotíš blízkou tu explozi a pak ten šedivý hustý stín. Lístky na koncerty kupují cizinci bez strachu a prostě beze ztrát, všichni se umíme u plných stolů tu navzdory strašnému osudu smát. Než cizí letectvo promění vedlejší čtvrť v ten ohnivý a zkažený kouř, turista tleská a s mobilem potichu natáčí tu cizí ničivou bouř. Jakub to vypráví do světa, ta plošná a zoufalá panika zkrátka tu chybí, zahrádky u cest jsou plné a snad některým se tyhle rány i zvrhle líbí. [Chorus] Tady v Bejrútu rakety lítají hned vedle tvojí nalité sklenice, nepanikaříme, i když se zrovna teď hroutí celá ta sousední ulice! (Padá to!) Hospody fungují, hudba dál do noci zvesela a hrozně drsně zní, tohle je podoba těch našich posledních šílených bejrútských dní. [Drop] [Verse 3] Tam vedle padají budovy, hospoda nadšeně dál prostě počítá v kase, tohle je Bejrút a my jsme tu uvázli v absolutně pohlcujícím čase. Místo abys rychle balil svůj bágl a hledal ten nejdražší únikový let, napíšeš na sítě, jak tě dnes baví a dojímá tenhle hroutící se svět. Cizinci v městě tak dál drží naprosto pevně ty všechny své známé zvyky, na válku z temnoty koukáme z balkónu a zkoušíme u toho laciné triky. Sirénu na rohu spolehlivě zalehne ta naše poctivá a hlučná živá kapela, takovou morbidní atmosféru by žádná scéna prý na celém světě neměla. [Chorus] Tady v Bejrútu rakety lítají hned vedle tvojí nalité sklenice, nepanikaříme, i když se zrovna teď hroutí celá ta sousední ulice! (Na zdraví!) Hospody fungují, hudba dál do noci zvesela a hrozně drsně zní, tohle je podoba těch našich posledních šílených bejrútských dní. [Outro (Instrumental)]