Lok vína, co hvězdu seriálu poslal k zemi

[Instrumental Intro] [Male Vocals] [Melodic Rap] [Sarcastic] [Verse 1] Kateřina Ujfaluši s partou pila večer v letním parku, právě jí bylo osmnáct, měla úsměv plný smělých vět. Někdo jí potají vhodil absolutně neznámý cizí prášek do pohárku, (Do sklenky!) netušila, že jí podlá zrada za malou vteřinu zhasne celý svět. Stačil jenom jeden doušek vína a její mladá paměť okamžitě zhasla, přitom tam zrovna chtěla úspěšně sbalit kluka, který opodál stál. Bezvládná na tvrdé lavičce se v té černočerné ledové tísni roztřásla, (Zimnice!) osud si s její nevinnou důvěrou v tu chvíli opravdově cynicky hrál. [Instrumental Break] [Verse 2] Tomáš Ujfaluši coby skvělý obránce dřív pevně hlídal reprezentační řady, proti ukryté chemické hrozbě v trávě však neexistují žádné taktické rady. Vyděšená maminka po zoufalém hovoru kličkuje s autem v jediné vteřině, (Rychle jet!) aby dceru vzala do bezpečí z nočního města rovnou k teplé peřině. Slavná fotbalová sportovní kariéra otce byla pro noční záchranu naprosto cizí, když spatříš realitu na betoně, veškerá stabilita pod nohama rychle mizí. A tak proto dneska herečka každou svou plnou sklenici ostře hlídá pod palbou očí, (Neuhnout!) rozhodně nechce v životě opakovat chvíli, kdy se horizont do propasti hloupě točí. [Build] [Bridge] Dneska je přesně desátého března, vládne úterý roku dva tisíce dvacet šest, v novém díle pro seriál Ulice postava Žofky náhodou pije tutéž temnou lest. Kamera objektivně zabírá na place její matný a ztracený televizní pohled, (Střih!) přestože tu tentokrát má plně funkční a dokonale klidný režisérský dohled. „Stalo se mi to na vlastní kůži taky,“ povídá teď do očí užaslému novinářskému davu, zamčená a hodně hluboko uspaná příhoda nečekaně probodla tu křehkou hlavu. Bulvární plátky už posílají tuhle staronovou třaskavou senzaci bleskově k tisku, (Šok!) každý dramatický smutek před kamerou redaktor přepočítal do chladného zisku. [Drop] [Verse 3] A tak prosím mějte ostražitý dozor, až půjdete mezi lidi o víkendu pít, tichý lovec s neprůhlednou rukou umí moc snadno identitu vzít. (Vypnout proud!) Seriálová hvězda proto střeží své pití po hospodách čistě jako největší cennost, dávno u stromu s černým oknem do prázdna pochovala veškerou naivní bezprostřednost. Okamžitě raději objedná na bar zcela nový nápoj, než by něco staršího se strachem riskla, (Nový drink!) pamatuje si moc bezpečně, jak šílená paralýza těla z rozpitých kapek tehdy ven tryskla. Dvacetiletá krásná studentka pro obrazovky bravurně odříkává cizí scénář a jasnou roli, ta jizva však tiše zůstává přikrytá za oponou smíchu a ve večerní tichosti stále bolí. [Outro (Instrumental)]