[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Právě teď má Jiří Adamec sedmdesát osm let,
a místo klidu zase musím poslouchat tenhle svět.
Prý běhá jako veverka a je úplně zdravý,
to na internetu křičí ty největší moudré hlavy.
[Verse 2]
Dala jsem na sítě fotku starou dobrých patnáct let,
a rázem mi bez ostychu radí celý internet.
Prý jsem ho odklidila do sanatoria pro radost,
na tyhle řeči chytráků už vážně mám teď zlost.
[Chorus]
Odborníci z domova mi denně zkouší radit,
nemám prý manžela před celým světem takhle zradit.
A já tu brečím a chci zpátky jednu jedinou věc,
(Yeah!) aby pár lidem dal do držky sám Jiří Adamec!
[Post-Chorus]
Nikdy mi jeho síla nechyběla jako nyní,
když nás ti internetoví znalci z hloupostí viní.
Přála bych si zažít aspoň chvilku malého klidu,
(Dost!) zavřít dveře za tou hrůzou z toho hloupého lidu.
[Breakdown]
[Verse 3]
Loni jsem prosila soudce o naši výhradní péči,
říkala jsem u stání, že manžela láska léčí.
Svěřili ho cizím lidem obci a sebrali mi moc,
probděla jsem kvůli tomu už nejednu zlou noc.
[Chorus]
Odborníci z domova mi denně zkouší radit,
nemám prý manžela před celým světem takhle zradit.
A já tu brečím a chci zpátky jednu jedinou věc,
aby pár lidem dal do držky sám Jiří Adamec!
[Drop]
[Verse 4]
(Pojď!) Tohle je vzkaz těm, co hlásí, že ho držím v kleci,
přitom mu mozek stravují moc kruté věci.
Z toho sanatoria kráčím ven beze slova,
před vámi stojí unavená Jana Adamcová.
[Chorus]
Odborníci z domova mi denně zkouší radit,
nemám prý manžela před celým světem takhle zradit.
A já tu brečím a chci zpátky jednu jedinou věc,
(Yeah!) aby pár lidem dal do držky sám Jiří Adamec!
[Outro (Instrumental)]