Desatero velkýho švindlu

[Hook] Slyším to v hospodě, slyším to v tramvaji, jak se dnes lidi prej mizerně mají. Že dřív bylo líp a chleba byl za pusu, tak si to shrneme do jednoho humusu! [Instrumental Build-up] [Verse 1] Vzpomínáš slzavě, jak vonělo máslo? Paměť je milosrdná, když světlo zhaslo. Počítáš halíře, co stál tehdy rohlík, ale že na plat jsi dřel jako soumar a mezek? To už ti z paměti vypadlo, jak z kapsy knoflík, benzín byl dražší a v regálech jenom ten dresing a bezinkovej řez. Kdo dostal dekret, ten vyhrál v loterii, v nájmu, co nepatřil jemu, si žil v euforii. Jenže když praskla trubka a záchod tekl, do ópébéhá se nikdo nedovolal, čert by to vzkl. Musel jsi sám, za svý a bez papírů, látat ty díry v tom socialistickým míru. [Pre-Chorus] Zedník měl pupek a seděl si na kýblu, dvanáct hodin v práci, ale nehnul ani brvou v týlu. Flákat se za státní, to byla ta výhoda, prožraná budoucnost, zkažená úroda. [Chorus] Byl to jen výprodej cizího zboží, komouš nám nadělil, co nebylo boží. Kradlo se Němcům a kradlo se Židům, šlechtě i sedlákům, bez kousku studu. (Bez kousku studu!) Nostalgie smrdí jak zkažený vejce, zašmelený životy v bezedný klecce. (V bezedný klecce!) [Post-Chorus] Uran pro Rusa! Za pusu, za pusu! Zlato do Londýna! V ešusu, v ešusu! [Verse 2] Stavěli baráky z toho, co ukradli, sousedovic děti na výlet nejely, takhle dopadly. Čtyřicet korun, co stál tenkrát výlet, rodiče nedali, museli pro cement kvílet. Dům z cihel z bouračky, střecha z eternitu, dneska to má cenu jenom jako suť v bytu. Ztratili mládí na stavbě z odpadků, dvě tatrovky na skládku, to je konec pohádky o pořádku. A slavná fabrika na mýdlo s jelenem? Ukradená Schichtům, co zmizeli za terénem. Vyhnali experty, co dobyli svět, a nám zbyl jen včerejšek a zvadlej květ. [Pre-Chorus] Údržba v továrně, tam se to spalo, kdo nedělal domů, ten dělal málo. Flákat se za státní, to byla ta výhoda, prožraná budoucnost, zkažená úroda. [Chorus] Byl to jen výprodej cizího zboží, komouš nám nadělil, co nebylo boží. Kradlo se Němcům a kradlo se Židům, šlechtě i sedlákům, bez kousku studu. (Bez kousku studu!) Nostalgie smrdí jak zkažený vejce, zašmelený životy v bezedný klecce. (V bezedný klecce!) [Verse 3] Na Václaváku dlažba z židovských náhrobků, to jsme fakt klesli až na samou spodku. Tóry ze synagog prodaný do Londýna, hlavně že byly devizy a tekla laciná vína. Valtr Komárek v roce osmdesát osm trnul, když viděl, jak průmysl do bahna vtrhnul. Dva dolary za kilo strojírenský pýchy, výrobní haly velký jak pro sloní hříchy. My jsme tu montovali ocelový monstra, zastydlí v čase jak vycpaná ondatra. Žádný čipy, jen saze a mour, nerostný bohatství prodaný za bůra, ty ňoumo. [Bridge] Měnová reforma padesát tři! Ukradli úspory, raz, dva, tři! Devadesát osm procent fuč, státe, ty zloději, jen si kňuč! Otroci v lágrech, co dolují uran, abychom my mohli žrát svůj buřt a křen. To je ta cena za tvoje vzpomínky, krev, pot a krádeže, žádný novinky! [Chorus] Byl to jen výprodej cizího zboží, komouš nám nadělil, co nebylo boží. Kradlo se Němcům a kradlo se Židům, šlechtě i sedlákům, bez kousku studu. (Bez kousku studu!) Nostalgie smrdí jak zkažený vejce, zašmelený životy v bezedný klecce. (V bezedný klecce!) [Outro] Tak si dej bacha na selektivní paměť, než začneš zase tu starou píseň pět. Nebylo líp, jen se kradlo víc. Tečka. A nezbylo nic.