Ztracená mapa k mému vlastnímu tělu

[Instrumental Intro] [Soft] [Emotional] [Verse 1] Hledal jsem záchranu v zrcadle s cizí tváří, věřil jsem slibům, že nová tělesnost mě spasí. Chtěl jsem jen utéct před bolestí, co uvnitř září, a najednou bloudím a naděje pomalu hasí. Lékařská zpráva mi slíbila jasnější rána, hormony změnily hlas, ale nesebraly strach. Duše je v novém obalu pevně spoutána, zbyly jen jizvy a na starých fotkách prach. [Chorus] Tohle je cesta zpět k původní kůži, krok do tmy, kde se teď obzory úží. Hledám ten prostor, kde mohu pevně stát, přestávám svému odrazu uvnitř lhát. [Instrumental Break] [Verse 2] Společnost tleskala mé takzvané odvaze, jenže můj pocit dál zamrzal v chladném mrazu. Stál jsem jak cizinec na vlastní podlaze, a mlčky hleděl do střepů svého obrazu. Svlékám teď masku, co měla mě včera chránit, vracím se domů, kde tenhle příběh pramenil. Musím se dalším utopiím jasně bránit, pochopit pravdu, co tenhle přesun změnil. [Chorus] Tohle je cesta zpět k původní kůži, krok do tmy, kde se teď obzory úží. Hledám ten prostor, kde mohu pevně stát, přestávám svému odrazu uvnitř lhát. (Pevně stát!) [Breakdown] [Verse 3] Odpouštím sobě ty roky absolutní tmy, hledání sebe má občas i slepé cesty. Už nebudu plnit cizí a papírové sny, změnil jsem kurz a lámu staré tresty. Zrcadlo konečně vrací můj skutečný odraz, přijímám rány jako mapu vlastního zrání. Bolest už nedrží moji mysl jako provaz, získávám zpátky své ztracené odhodlání. [Chorus] Tohle je cesta zpět k původní kůži, krok do tmy, kde se teď obzory úží. Hledám ten prostor, kde mohu pevně stát, přestávám svému odrazu uvnitř lhát. (Už nebudu lhát!) [Outro (Instrumental)] [End]