Ozvěny dávných stromů spí pod naší kůží

[Instrumental Intro] [Verse 1] Tělo si pamatuje časy vysoko v korunách, kdy dlaně svíraly hrubou kůru mokrých stromů. Dnes chodíme po pevné zemi v lehkých obavách, a nepotřebné části už si nebereme domů. [Verse 2] Zkus spojit malíček s palcem a ohnout zápěstí, jestli stará opičí šlacha zpod kůže vyskočí. Dvacet procent lidí už tahle památka nepoctí, palmaris longus je minulost, co se tiše loučí. [Chorus] Vytrácí se z nás temná síla pralesa, krok za krokem odkládáme starou zbroj. Už nás netrápí bouře ani prázdná nebesa, evoluce svádí uvnitř těla tichý boj. [Post-Chorus] Každá generace dýchá o trošku lehčeji, (Zbavujeme se staré tíhy) přebytečné svaly mizí, aniž bychom to vnímali. Tělo dává přednost absolutní naději, (Míříme s rozvahou dál) zapomíná na větve, po kterých jsme kdysi šplhali. [Breakdown] [Verse 3] Čtyřicet až šedesát procent ztratilo sílu v hloubi zad, hluboký sval psoas minor prostě opustil své role. Přírodní zákon učí tělo nepotřebné odevzdat, když už se neplazíme v hlíně, ale kráčíme tu dole. [Chorus] Vytrácí se z nás temná síla pralesa, krok za krokem odkládáme starou zbroj. Už nás netrápí bouře ani prázdná nebesa, evoluce svádí uvnitř těla tichý boj. [Verse 4] Dávný sval ukrytý na hrudi nosí už málokdo z nás, jen pět až osm procent svírá tenhle zvláštní klenot. Příroda chladně vyklízí tělo, když vyprší čas, odmítá platit zbytečnou daň za mrtvé stíny hodnot. [Chorus] Vytrácí se z nás temná síla pralesa, krok za krokem odkládáme starou zbroj. Už nás netrápí bouře ani prázdná nebesa, evoluce svádí uvnitř těla tichý boj. [Outro (Instrumental)]