Zničený titulek o zradě slavných mužů

[Instrumental Intro] [Verse 1] Divadlo Járy Cimrmana včera mělo velký shon, devadesát slavil Svěrák, zněl mu k tomu jasný tón. Plejáda všech slavných tváří dary nese do sálu, všichni pěkně vzpomínají potichu a pomalu. U stolu se víno lije, atmosféra hřeje nás, a všichni si užívají tenhle vzácný starý čas. [Pre-Chorus] Ale jeden herec chybí, bublina se tiskne ven, vyrobí se velká kauza, vymyslí se temný sen. [Chorus] Křičí palcové titulky, novina už k lidem letí, konec starého přátelství na samotném dně století! (Yeah!) Jenže pravda trochu nudí, chybí ostří drsných hran, byl v tom úraz, žádná hádka, titulek je potrhán. [Post-Chorus] [Drop] To je smůla pro noviny. [Verse 2] Bulvár hledá čerstvou zradu, větří z dálky mrzutost, v redakci už vymýšlejí texty pro mou maličkost. Petr Nárožný má ale sedmaosmdesát let, raději se v klidu léčí, ať se třeba zblázní svět. Omluvenku poslal předem, nemoc ho už limituje, představa o hloupé hádce marně z rohu vykukuje. [Pre-Chorus] Senzace se rázem hroutí, čtenář u ní líně dlí, bolestný a smutný úraz nikoho tu nepobaví. [Chorus] Křičí palcové titulky, novina už k lidem letí, konec starého přátelství na samotném dně století! Jenže pravda trochu nudí, chybí ostří drsných hran, byl v tom úraz, žádná hádka, titulek je potrhán. [Instrumental Break] [Bridge] Chtěli jsme tu pláč a drama z těch nejhlubších dávných let, aby se tak nad nadpisem vztekal celý český svět. Zbylo jenom slabé tělo, modřina a stará kost, reportér si trhá vlasy na tu hroznou zbytečnost. [Chorus] Křičí palcové titulky, novina už k lidem letí, konec starého přátelství na samotném dně století! (Pojď!) Jenže pravda trochu nudí, chybí ostří drsných hran, byl v tom úraz, žádná hádka, lživý papír roztrhán. [Outro] Skandál zemřel mnohem dřív, než začal. Je mi to líto. [Outro (Instrumental)]