Komedie plná stehů aneb Klaunův těžký život

[Intro] Tenhle příběh není jenom pro zasmání, starý klaun má nové jizvy na rozdání. [Verse 1] Václav Upír Krejčí nechal z břicha vyříznout patnáct centimetrů hrůzy z temné černé říše. Od té doby nechce do stresu už proniknout, jenže ztratil úsměv i klid ve svém prázdném břiše. Lékařka mu jasně řekla, co ho drží ve hře, že se musí vyhnout hádkám o dům a o spásu. Jak to ale udělat, když člověk občas dře, protože se s bývalou teď soudí o zeď domů. [Chorus] Mladá Boleslav mu dala do života klid, primář Eduard Šťastný řezal jeho pravé kosti. Nemocnice zní jak klaun a Václav může jít, vyměněné koleno ho zbaví velké zlosti. [Verse 2] Velká bolest nohy už prý nešla vůbec skrýt, herec zrušil pohyb, který miloval tak léta. O majetek po rozvodu musí dál se bít, černá mračna hádek pořád trhají mír světa. Celé dva dlouhé roky ten soud už nemá řád, člověk hledá naději a hojí staré rány. Pátý den po operaci se zkouší znovu smát, artróza je zamčena za nemocnice brány. [Chorus] Mladá Boleslav mu dala do života klid, primář Eduard Šťastný řezal jeho pravé kosti. Nemocnice zní jak klaun a Václav může jít, vyměněné koleno ho zbaví velké zlosti. [Instrumental Solo] [Chorus] Mladá Boleslav mu dala do života klid, primář Eduard Šťastný řezal jeho pravé kosti. Nemocnice zní jak klaun a Václav může jít, vyměněné koleno ho zbaví velké zlosti. [Outro] Václav Upír Krejčí doufá v klidný konec zpráv, pětadvacet stehů dává celou duši do latě. Třeba tenhle bavič najde pro svůj dům svůj stav, a odloží své jizvy jako hračky po tátě. [Fade Out]