Když se skála drolí

[Hook] Platíš za sílu, ne za jeho slzy. Když se role obrátí, poznáš to brzy. [Instrumental Build-up] [Intro] Sedíš v křesle, vzduch je těžký, tikají hodiny. Hledáš cestu ven z té svojí temné rodiny. Čekáš oporu, čekáš pevný břeh. Ale co se stane, když on ztratí dech? [Verse 1] Dnešní doba velí, že máme být všichni nazí, emočně se svléknout, jinak se to zkazí. Říkají, že terapeut má být taky jenom člověk, ukázat své rány, vrátit se do pravěk. Jenže Orion Taraban to vidí trochu jinak, v téhle rovnici je ukrytý jeden velký hlinák. Když ty se topíš v bahně a hledáš pevnou zem, nemůžeš se chytit někoho, kdo je sám jen stínem. [Pre-Chorus] Cítíš ten moment, kdy se atmosféra láme? Kdo koho vlastně v téhle místnosti klame? [Chorus] Terapeut má být skála, co v bouři neuhne, ne ten, co se s tebou v pláči zvrhne. Když on ukáže slabost, tvůj bezpečný kout mizí, najednou jsou si dva lidé podivně cizí. Potřebuješ chirurga s rukou, co se netřese, ne kámoše, co tvoje břemeno nesnese. [Post-Chorus] (Pevný bod) Musí stát a mlčet. (Pevný bod) Nesmí v tom s tebou brečet. [Verse 2] Představ si tu chvíli, kdy vytáhneš svůj děs, a on se tam sesype jak zmlácený pes. Začne mluvit o sobě, o tom, co ho trápí, jak se mu v životě ty cesty taky krapí. Najednou ty těšíš jeho, podáváš mu kapesník, z pacienta je léčitel, to je hodně špatný trik. Asymetrie vztahu, to je to, co léčí, jinak tahle terapie skončí ve velké křeči. [Pre-Chorus] Cítíš ten moment, kdy se atmosféra láme? Kdo koho vlastně v téhle místnosti klame? [Chorus] Terapeut má být skála, co v bouři neuhne, ne ten, co se s tebou v pláči zvrhne. Když on ukáže slabost, tvůj bezpečný kout mizí, najednou jsou si dva lidé podivně cizí. Potřebuješ chirurga s rukou, co se netřese, ne kámoše, co tvoje břemeno nesnese. [Verse 3] Je to největší paradox moderního světa, že lidskost v téhle funkci je jen prázdná věta. Když chceš být zranitelný, jdi za starým známým, ale tady platíš za to, že nejsi s tím samým. Kontejner na bolest nesmí mít praskliny, jinak se ten obsah rozlije do hlubiny. Pokud on nedokáže unést tvoji tíhu, měl by vrátit diplom a dát si radši knihu. [Bridge] Není to krutost, je to čistá profesní čest, nenechat pacienta bloudit uprostřed cest. Musí být plátno, na které si kreslíš svůj stín, ne zrcadlo, co vrací jenom jeho vlastní spleen. [Chorus] Terapeut má být skála, co v bouři neuhne, ne ten, co se s tebou v pláči zvrhne. Když on ukáže slabost, tvůj bezpečný kout mizí, najednou jsou si dva lidé podivně cizí. Potřebuješ chirurga s rukou, co se netřese, ne kámoše, co tvoje břemeno nesnese. [Outro] Takže až uvidíš slzu v jeho oku, vem nohy na ramena a skoč do toku. Není tam pro sebe. Je tam pro tebe. (Musí být skála)