Epické převyprávění prvního jaderného testu Trinity. Atmosféra napětí v poušti Nového Mexika, moment výbuchu, Oppenheimerova reakce a morální důsledky pro lidstvo.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Na místě, kterému říkají Jornada del Muerto, Cesta mrtvého muže.
Červenec, devatenáct set čtyřicet pět.
Ticho před bouří.
[Verse 1]
V poušti, kde kojoti v noci jen vyjí,
parta mužů v bunkrech potichu žije.
Napětí stoupá a telegraf pípa,
dějiny lidstva teď visí a chípou.
Robert si nervózně upravil klobouk,
vteřiny vlekou se, jako by stály.
Ocelová věž tam tvoří ten oblouk,
pod kterým se osudy světa už bály.
[Pre-Chorus]
Nula se blíží a dech se nám tají,
bohové války teď v kostky si hrají.
[Chorus]
A pak to přišlo, ten záblesk a záře,
co spálila stíny a zhyzdila tváře.
Jasnější než tisíc poledních sluncí,
smrt tančí valčík na tenoučké unci.
Bůh nebo ďábel, kdo stiskl to tlačítko?
Pro lidstvo navždy to zlomené pravítko.
(Pravítko...)
[Post-Chorus]
Teď jsem se stal smrtí.
(Ničitel světů)
Teď jsem se stal smrtí.
(Ničitel světů)
[Verse 2]
Zelené sklo leží v kráteru na dně,
písek se roztavil žárem té síly.
Dívali se na to z dálky a chladně,
než jim došlo, k jakému konci se blížili.
Bainbridge jen špitnul, že jsme teď zrůdy,
Oppenheimer cituje indické védy.
Svět už se nikdy nevrátí z půdy,
zůstanou po nás jen spálené vředy.
[Pre-Chorus]
Nula už byla a dech se nám tají,
bohové války teď v kostky si hrají.
[Chorus]
A pak to přišlo, ten záblesk a záře,
co spálila stíny a zhyzdila tváře.
Jasnější než tisíc poledních sluncí,
smrt tančí valčík na tenoučké unci.
Bůh nebo ďábel, kdo stiskl to tlačítko?
Pro lidstvo navždy to zlomené pravítko.
(Pravítko...)
[Verse 3]
Hračka, co vymkne se z dětských rukou,
džin, co už nikdy nezaleze zpátky.
Slibovali mír s tou strašlivou mukou,
místo toho přišly jenom zmatky.
Prométheus ukradl bohům ten oheň,
aby ho shodil přímo na města.
Je to náš triumf a nebo náš konec?
Z téhle tmy nevede zpáteční cesta.
[Bridge]
Viděli jsme světlo, co nebylo z tohoto světa.
A v tom tichu po hromu zbyla jen jedna věta.
Ničitel světů.
Ničitel světů.
Co jsme to provedli?
[Chorus]
A pak to přišlo, ten záblesk a záře,
co spálila stíny a zhyzdila tváře.
Jasnější než tisíc poledních sluncí,
smrt tančí valčík na tenoučké unci.
Bůh nebo ďábel, kdo stiskl to tlačítko?
Pro lidstvo navždy to zlomené pravítko.
(Pravítko...)
[Outro]
Teď jsem se stal smrtí, ničitelem světů.
Zbylo jen ticho a ozvěna větů.
Světlo v údolí smrti.
Navždy.
(Navždy...)