Příběh, co se ztrácí

[Instrumental Build-up] [Intro] V očích má mlhu, co nikdy neustoupí. Stojí uprostřed hluku, ale svět ho neslyší. Každá vteřina je pro něj úplně nová. [Verse 1] Stojí tam v prachu města, kolem hluk a špína, ve tváři úsměv, co bolest jenom stíná. Slušně pozdraví, hlas tichý jako vánek, v hlavě má prázdno, jen nedopsaný spánek. Ptáš se ho na jméno, on Kevin odpoví, co bylo před chvílí, to už se nedozví. Myšlenky utíkají jak voda mezi prsty, zbyla jen mlha a vzpomínek jen hrsti. [Pre-Chorus] Kouká se do očí, snaží se najít nit, v tom bludném kruhu musí denně žít. [Chorus] Je to svět bez včerejška a zítra není jisté, všechny ty stránky knihy zůstávají čisté. Jedna věta zazní a hned se rozplyne, čas pro něj neběží, jen kolem promine. Kevinův příběh, co nemá začátek, ztracený v ozvěnách, není cesty nazpátek. [Post-Chorus] Nazpátek... (Není cesty zpět) Jenom tichý svět... [Verse 2] Mluví o rodině, co možná někde čeká, obraz se rozostří, paměť se zase leká. Chce si jen vyřídit papíry, doklady, neví, že život mu klade jen zábrany. Vteřiny mizí pryč, jak dým z cigarety, motají se mu sny i jednoduché věty. Je vězněm okamžiku, co právě teď se děje, neví, proč na ulici vítr tolik věje. [Pre-Chorus] Kouká se do očí, snaží se najít nit, v tom bludném kruhu musí denně žít. [Chorus] Je to svět bez včerejška a zítra není jisté, všechny ty stránky knihy zůstávají čisté. Jedna věta zazní a hned se rozplyne, čas pro něj neběží, jen kolem promine. Kevinův příběh, co nemá začátek, ztracený v ozvěnách, není cesty nazpátek. [Verse 3] Znovu se zeptáš ho, co dělal před rokem, podívá se na tebe s tím plachým úskokem. Už neví, o čem se před chvílí mluvilo, jako by slunce se v temnotě ztratilo. Ta smyčka nestojí, točí se dokola, a nikdo z minulosti Kevina nevolá. Zůstal jen obrys muže, co kdysi někým byl, než se mu osud v té ulici zlomil. [Bridge] Není v tom nenávist, není v tom ani vztek, jen smutný nekonečný a prázdný útěk. Kde domov můj? To slovo význam ztrácí, když se k nám vzpomínky už nikdy nenavrací. [Chorus] Je to svět bez včerejška a zítra není jisté, všechny ty stránky knihy zůstávají čisté. Jedna věta zazní a hned se rozplyne, čas pro něj neběží, jen kolem promine. Kevinův příběh, co nemá začátek, ztracený v ozvěnách, není cesty nazpátek. [Outro] Děkuji, pane, řekne tiše do tmy. Zítra se probudí do stejné samoty. Do stejné samoty... (Kevinův svět...)