Stan uprostřed pekla

[Hook] Jen dva stíny na betonu, co padají spolu dolů. [Instrumental Build-up] [Intro] Ulice dýchá studeným prachem. Noc je dlouhá, když usínáš se strachem. Jen tenká látka dělí nás od zimy. Joey a Lindsay, ztraceni mezi stíny. [Verse 1] Beton studí do kostí, Joey drží stráž, Lindsay oči přivírá, ten svět už není náš. Špína za nehty a v duši prázdné místo, všechno je rozmazané, nic tu není jisto. Každý den je bitva, co předem prohráváme, když si tu jehlu do žíly dáváme. Láska a závislost se spletly do uzlu, čekáme na zázrak v tomhle tom puzzle. [Pre-Chorus] Světla aut míjí náš malý stan, každý z nás je životem dobit a drcen. Ještě jednu dávku, ať bolest zmizí, jsme si tak blízcí a přitom tak cizí. [Chorus] Jsme jen dva stíny, co fentanyl spojil, (spojil) ten jed v našich žilách nás už dávno zlomil. Lindsay a Joey, ruku v ruce tmou, hledají nebe, ale padají dolů, (dolů). Sliby jsou křehké jako sklo na zemi, vězni své vlastní, smutné a dojemné hry. [Post-Chorus] Padáme dolů... Stále jen dolů... Lindsay a Joey. [Verse 2] Ten stan je náš hrad, i když stěny se bortí, sliby že skončíme, ty nikdo nehodnotí. Zítra to zkusíme, zítra budem čistí, lži, co si šeptáme, když nejsme si jistí. Tělo už chátrá a kůže má barvu šedou, nohy nás neposlouchají, nikam nás nevedou. Vzájemně se držíme nad hladinou vody, ale proud nás táhne do té černé stoky. [Pre-Chorus] Světla aut míjí náš malý stan, každý z nás je životem dobit a drcen. Ještě jednu dávku, ať bolest zmizí, jsme si tak blízcí a přitom tak cizí. [Chorus] Jsme jen dva stíny, co fentanyl spojil, (spojil) ten jed v našich žilách nás už dávno zlomil. Lindsay a Joey, ruku v ruce tmou, hledají nebe, ale padají dolů, (dolů). Sliby jsou křehké jako sklo na zemi, vězni své vlastní, smutné a dojemné hry. [Verse 3] Nejhorší ráno je, když látka dochází, realita udeří a mozek nám podrazí. Joey se třese a Lindsay jen tiše pláče, osud po nás dupe a divoce skáče. Není kam utéct, není se kam schovat, zbývá jen dokola tu bolest opakovat. Láska je nemoc, když lékem je droga, zbyla jen prázdnota, co kouká zpod prahu. [Bridge] Kde je ta cesta ven z toho bludného kruhu? Čekáme na déšť, co nepřinese duhu. Jen další dávku, co svědomí umlčí, než osud nad námi ten rozsudek určí. [Chorus] Jsme jen dva stíny, co fentanyl spojil, (spojil) ten jed v našich žilách nás už dávno zlomil. Lindsay a Joey, ruku v ruce tmou, hledají nebe, ale padají dolů, (dolů). Sliby jsou křehké jako sklo na zemi, vězni své vlastní, smutné a dojemné hry. [Outro] Možná jednou... Možná zítra... Lindsay spí. Joey hlídá. Tmou.