Skladba analyzuje tvrdou realitu ekonomické nerovnosti v USA, kde hrstka nejbohatších ovládá systém na úkor pracující třídy, přesně podle tezí Bernieho Sanderse.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
(Dramatický popis)
Ticho, co křičí, když pravda jde ven.
Opona padá. Sen se rozplývá.
Už není cesty zpět.
[Verse 1]
Tři rodiny vlastní víc než celá půlka státu,
zatímco ty čekáš marně na zvýšení platu.
Demokracie se topí v moři velkých prachů,
systém, co nás drží všechny v nekonečném strachu.
Miliardáři si koupili vliv i celé volby,
a pro nás zbyly jenom prázdné sliby a ty drobky.
Není to náhoda, je to přesně daný směr,
kde vítěz bere všechno a nehraje se fér.
[Pre-Chorus]
Už není čas mlčet, už není kam jít,
ta pravda musela konečně nahlas zaznít.
[Chorus]
Kdo vlastní Ameriku, kdo drží ten klíč?
Mocní v drahých oblecích, co berou a nevrací nic (nic).
Hlasy se ztrácí, když bankovky šustí,
pravdu, co bolí, Bernie do éteru pustí.
Je to hra o trůny, kde král je kapitál,
a obyčejný člověk stojí opodál.
[Post-Chorus]
(Rytmické opakování)
Není to chyba.
Je to plán.
Je to plán.
[Verse 2]
Zdravotní péče je byznys, ne právo pro lidi,
nevidí tu bolest, kterou každý z nás tu vidí.
Dřeš na dva úvazky a stejně nemáš na nájem,
zatímco jim roste konto, co je jejich rájem.
Korporace neplatí daně, to je známý trik,
zisk je pro ně bohem, pro nás zbyl jen tichý vzlyk.
Propast se prohlubuje, mosty dávno shořely,
zatímco oni v teple sčítají své podíly.
[Pre-Chorus]
Už není čas mlčet, už není kam jít,
ta pravda musela konečně nahlas zaznít.
[Chorus]
Kdo vlastní Ameriku, kdo drží ten klíč?
Mocní v drahých oblecích, co berou a nevrací nic (nic).
Hlasy se ztrácí, když bankovky šustí,
pravdu, co bolí, Bernie do éteru pustí.
Je to hra o trůny, kde král je kapitál,
a obyčejný člověk stojí opodál.
[Verse 3]
Oligarchie už dávno nahradila vládu,
vedou nás do propasti a stojí v prvním řádu.
Chtějí všechno pro sebe a nechtějí se dělit,
proti téhle síle musíme teď všichni čelit.
Říkají, že není cesty, že to jinak nejde,
čekají, až tahle bouře kolem oken přejde.
Ale hněv už roste v ulicích i v továrnách,
konec jejich nadvlády už visí na vahách.
[Bridge]
(Rétorická otázka a výzva)
Kolik jachet stačí, aby byli sytí?
Kolik našich snů se v jejich síti chytí?
Není to o levici, není to o pravici,
je to o tom, kdo nám ukradl celou ulici.
Povstaňte, kdo máte dost té jejich hry,
teď se lámou ledy, teď se boří zdi!
[Chorus]
Kdo vlastní Ameriku, kdo drží ten klíč?
Mocní v drahých oblecích, co berou a nevrací nic (nic).
Hlasy se ztrácí, když bankovky šustí,
pravdu, co bolí, Bernie do éteru pustí.
Je to hra o trůny, kde král je kapitál,
a obyčejný člověk stojí opodál.
[Outro]
(Cynická tečka)
Řekl to nahlas.
Tichá část je pryč.
Teď víme, kdo drží bič.
Kdo vlastní Ameriku?