Hranice bolesti

[Hook] Někdy se směješ tak moc, až zapomeneš, že to bolí. Ale tělo nezapomíná. [Instrumental Build-up] [Intro] Ten chlap má v sobě mapu všech zlomenejch kostí, historii pádů a lidskejch blbostí. Sedí tu klidně, vlasy barvy popela, a vzpomíná na chvíli, kdy duše z těla vyletěla. [Verse 1] Vlasy má jak stříbro a ten úsměv pořád stejný, Johnny Knoxville vypráví a nejsou to jen pojmy. Tělo, co už zažilo snad každej možnej náraz, teď sedí v klidu u stolu a vzpomíná na úraz. Býk ho tenkrát nabral, to byl ten kouzelnickej trik, ve vzduchu se otočil a pak už přišel jenom mžik. Mozek se mu vypnul a světla zhasla v sále, ale on se zvednul a chtěl pokračovat stále. [Pre-Chorus] Každá sranda něco stojí, tahle byla drahá, osud si s ním házel, byla to jen snaha. Přežít vlastní vtip. [Chorus] Když kosti křupou nahlas a svět se točí dokola, je to život blázna, co si o smrt zavolá. Šestnáct otřesů mozku a hlava v plamenech, my se tomu smáli, jemu docházel však dech. Jackass byla jízda, co nešla zastavit, teď se musí učit, jak to všechno napravit. [Post-Chorus] (Napravit) (Zastavit) Bolest je jenom signál. [Verse 2] Mluví o tom klidně, jako by šlo o nákup, že systém se mu zhroutil, když nezvládl ten nástup. Lékaři jen kroutí hlavou nad tím snímkem z rentgenu, on hledal další fóry, co napíše na stěnu. Už to není sranda, když se ztrácí souvislost, deprese a závratě, to byla ta minulost. Teď už radši neriskuje, zná svou vlastní cenu, přenechává kaskadérství tomu mladšímu kmenu. [Pre-Chorus] Každá sranda něco stojí, tahle byla drahá, osud si s ním házel, byla to jen snaha. Přežít vlastní vtip. [Chorus] Když kosti křupou nahlas a svět se točí dokola, je to život blázna, co si o smrt zavolá. Šestnáct otřesů mozku a hlava v plamenech, my se tomu smáli, jemu docházel však dech. Jackass byla jízda, co nešla zastavit, teď se musí učit, jak to všechno napravit. [Verse 3] Největší absurdita není ten let do výšky, ale že tu pořád sedí a píše další knížky. Že po tom všem, co do něj narazilo v plný síle, dokáže se smát a užívat si téhle chvíle. I když mozek stávkuje a paměť občas vynechá, jeho odkaz šílence tu s námi věčně ponechá. [Bridge] Adrenalin vyprchal, zůstala jen ozvěna, každá jizva na kůži je přesně změřená. Chtěl bavit celej svět a zaplatil svou daň, teď už jenom přihlíží a odkládá svou zbraň. Není cesty zpátky. [Chorus] Když kosti křupou nahlas a svět se točí dokola, je to život blázna, co si o smrt zavolá. Šestnáct otřesů mozku a hlava v plamenech, my se tomu smáli, jemu docházel však dech. Jackass byla jízda, co nešla zastavit, teď se musí učit, jak to všechno napravit. [Outro] Legenda, co přežila svůj vlastní pád. Už žádní býci. Jen klid.