Doteky chladných kamenů letících tichou prázdnotou

[Instrumental Intro] [Verse 1] V temnotě vesmíru, kde ticho křičí, letí stroj, co staré mapy ničí. Sonda jménem NEAR, cíl jménem Erós, tam kde jen kámen a prach drží chaos. Nebylo to v plánu, ten měkký dopad, přesto se dokázala na povrch propad. První dotek lidstva na bludném balvanu, zapsal se navždy do hvězdného seznamu. [Pre-Chorus] Signál letí (letí k nám), miliony kilometrů překonám. Stroje tančí (tančí tmou), s odvahou naprosto neznámou. [Chorus] Ocelová křídla na kameni spí, v prachu dávných věků hledají tajemství. Není to Země, je to chladný svět, odkud nám sondy posílají odpověď. Sbírají střípky z počátku času, avšak slyšíš v tom tichu tu úžasnou krásu. [Instrumental Break] [Verse 2] Japonský sokol, to je Hajabusa, cesta k Itokawě byla velká zkouška. Motory selhaly, spojení mizí, vesmír je krutý a vesmír je cizí. Přesto se vrátila, spálená žárem, přinesla prach, co byl pro vědu darem. Stovky zrn v kapsli, poklad tak malý, co oči vědců v laboratořích hřály. [Chorus] Ocelová křídla na kameni spí, v prachu dávných věků hledají tajemství. Není to Země, je to chladný svět, odkud nám sondy posílají odpověď. Sbírají střípky z počátku času, avšak slyšíš v tom tichu tu úžasnou krásu. [Verse 3] A potom dvojka a asteroid Rjugú, střela do povrchu v tom kosmickém kruhu. Sebrala vzorky a letěla zpátky, příběhy vědy jsou dlouhé i krátké. A dole na Zemi, kde voda teče, příběh kapky se pomalu vleče. Od velkých kamenů k mikroskopu dál, zkoumají svět, co tu miliardy let stál. [Chorus] Ocelová křídla na kameni spí, v prachu dávných věků hledají tajemství. Není to Země, je to chladný svět, odkud nám sondy posílají odpověď. Sbírají střípky z počátku času, avšak slyšíš v tom tichu tu úžasnou krásu. [Outro (Instrumental)]